Zde vám uvedu, jak to tato hra proběhla:
V této fázi turnaje, kterou vám zde popíši, bylo ante 200$ a blindy 300$/600$. Junior byl na velkém blindu, měl tedy ve hře vloženo 600$. Hráč “X“ dorovnal velký blind. Sailor Roberts složil. Bones seděl přede mnou a navýšil na 3500$. Já dorovnal, a stejně tak dorovnal i Milo Jacobson. Dále byl na řadě Junior a ten šel all-in s částkou 11 300$. Hráč „X“ nyní čelil dvěma navýšením, ale pouze dorovnal. Stejně tak i Bones a já. Milo zahodil. Už teď byl na stole velice velký pot a bylo zřejmé, že bude ještě větší. Na obrázku níže můžete vidět, jaké karty nám dealer rozdal.

V tuto chvíli byl Junior už all-in, takže první na řadě na flopu byl hráč “X“, a ten vsadil all-in také, což byla velice velká částka. Bones svoje karty zahodil, takže teď byla řada na mě. Kdyby hráč „X“ dal all-in již před flopem, a tak by mě tím zcela jistě odstranil od potu a mohl vyhrát 26 500$, ale teď už bylo příliš pozdě. V tuto chvíli jsem si byl stoprocentně jist, že ho porazím. Požádal jsem tedy dealera o spočítání jeho all-inu, ten činil 45 400$, měl jsem o trochu více chipů než on, dorovnal jsem ho tedy a otočili jsme všichni karty.

Jak můžete vidět na výše uvedeném obrázku - pot byl můj! Takovýto okamžik, kdy byli najednou vyřazeni dva velice dobří hráči, se stal pouze jednou v celém turnaji. Takže, jsem tedy vyhrál pot ve výši 142 500$, s tím, že jsem hazardoval před flopem s 12 000$. Z tohoto příkladu tedy vyplývá, že pokud nastane příležitost, že mohu vyhrát opravdu velký pot, nebojím se hazardovat před flopem.

Junior i hráč „X“ drželi přesně ty kombinace, na které jsem je odhadoval. A když hráč „X“ vsadil all-in, byl jsem si naprosto jist, že drží dvě esa nebo dva krále. V té chvíli nemohl mít nic jiného. Kdyby tedy hráč „X“ hrál tuto kombinaci podle mé herní strategie, vyhrál by sice “menší“ pot, ale místo toho v tomto případě prohrál tu nejdůležitější věc – pokračování v turnaji. Pokud si vzpomenete na moji radu jak hrát vysoký pár před flopem: „ Pokud před flopem držím pár es či králů, tak na počátečních pozicích obvykle pouze dorovnávám big blind. A doufám, že někdo po mě navýší, abych mohl re-raise.“ Hráč „X“ zde splnil správně pouze první polovinu této rady, a kdyby tedy po Juniorově navýšení dal re-raise, ani chvilku bych neuvažoval v pokračování ve hře

A toto je celá věc na hraní nízkých spojených karet.

Z prvních a středních pozic s nimi dorovnávám menší navýšení, a větší raise dorovnám pouze tehdy, když tuším, že se bude hrát o velmi velký pot. Skoro nikdy s nimi nenavyšuji, nechci být totiž odstraněn od potu. Protože, pokud navýším, a někdo mi dá re-raise, ve většině případů ve hře nepokračuji. Samozřejmě jako vždy jsou zde výjimky, ale převážně se s nimi pokouším pouze levně podívat na flop.

Nízké spojené karty nejsou startovní kombinací, na kterou byste měli vsázet velké částky před flopem. Jsou ale kombinací, s kterou můžete trefit spoustu flopů. Například můžete mít nízkou postupku, flush, set nebo malé dva páry.

S jakýmikoli kartami do straight-flush (spojenými nebo ne - s výjimkou vrchní a spodní karty do straight-flush: 8♣-4♣, J♥-7♥, atd.), hraji s jakékoli pozice. A z poslední pozice pokud nikdo nenavýšil, s nimi navyšuji já.

Když mám tedy nízké spojené karty, tak doufám, že někdo navýší. Ve skutečnosti doufám, že má někdo velká pár a navýší po mně. A pak chytnu správný flop, který mi pomůže soupeře porazit.

Krásná věc na nízkých spojených kartách je, že pokud se vám s nimi nedostane pomoci na flopu, velice snadno je složíte. Například pokud bude flop 9-2-2, nemá smysl hrát dál se 7-6.

Pravidelně nedávám před flopem do potu víc jak 10% svého banku na kombinace tohoto typu. 20% svého banku jsem ochoten vsadit pouze, pokud zrovna mám za sebou pár vítězných her a zrovna dominuju u stolu. Nastanou také chvíle, když z prvních pozic nebo ze středních navýším například se 7-6. Výše jsem poznamenal, že z těchto pozic s nimi pouze dorovnám, a tak také ve většině případů činím. Ale pokud cítím, že tempo hry tomu odpovídá, tak s nimi navyšuji i z prvních a středních pozic. Správným tempem hry myslím, například pokud jsem vyhrál hodně potů v řadě. Protože, jak už jsem řekl, vždy hraji o následující pot, pokud jsem předešlý vyhrál, a to bez ohledu na pozici. A když už jsem tedy ve hře, tak obvykle navyšuji. Nízké spojené karty hraji, i když se hraje velmi tight, i když všichni u stolu hrají pouze na nejlepší kombinace. Tak neváhám se s těmito kartami do nich vždy pustit.

Samozřejmě se s nimi vždy snažím, aby mi někdo nedal re-raise. Proto ideální situace na raise je, když cítíte, že nikdo ze soupeřů nemá dobré karty. Musíte je donutit, aby si mysleli, že dobré karty máte právě vy!

Důvod proč s nimi dávám raise z poslední pozice, je ten, že je nepravděpodobné, že by mi někdo dal re-raise, pokud nikdo nenavyšoval přede mnou. Proto s mojí kombinací trochu blafuju. A důvodem proč obvykle nenavyšuji z prvních pozic je, že je obtížné přejít přes 7 až 6 hráčů, aniž by mi nedal někdo z nich re-raise. A také rád udávám tempo hry, a rád se pouštím do vedení. A jestliže tedy udělám takovýto krok, tak se takovouto hru snažím z pozice leadra dohrát.

Takže pokud jsou stále hráči za mnou, tak obvykle pouze dorovnám velký blind. Protože vím, že když mi dá někdo před flopem re-raise, tak mě tím donutí mé karty složit, a tím přijdu i o image leadra.

Pokud jsem před flopem pouze dorovnal, a jiný hráč na flopu navýší. Tak zřídkakdy se pokusím ukrást pot blafem proti soupeři, který navýší. Kdo navýší, představuje sílu a respekt. Takže pokud tedy na flopu nechytnu nic, co by mohlo udělat moji kombinaci silnější, a soupeř navýší. Tak v tomto případě přenechávám pot protihráči. A to je ten důvod, proč se vždy snažím navyšovat já.

Jediný důvod proč nechci navyšovat s nízkými spojenými kartami je ten, že někdo ze soupeřů má přesně tu kombinaci, kterou chci, aby měl (velká pár), protože mě dá okamžitě re-raise. A to je ten důvod, proč s nimi častěji pouze dorovnám velký blind.

Jestliže bude váš herní styl tedy takový, jaký vám zde doporučuji, tedy velmi agresivní způsob hry. Měli byste si jej vyzkoušet prvně na menších hrách. A pravděpodobně zjistíte, že re-raise vám soupeř dá vícekrát v malých hrách než ve hrách velkých.

Toto je moje zkušenost, a zde vám povím proč:
Pokud jsem v malé hře, tedy kde není moc peněz na stole. Řekněme, že všichni hráči mají 500$ – 600$ a já navýším 100$, tak hráč s vysokými kartami dá na sto procent all-in. Toto váš soupeř udělá pokaždé v malé hře. A já držím 7-6 nebo 8-9, a soupeř vsadí zbytek svých peněz, tak ho za žádnou cenu nemůžu dorovnat.

Nechystám se s nízkými spojenými kartami porazit dva krále, A-K atd., pokud mi flop nepomohl vylepšit tuto kombinaci. Pokud se tak tedy nestane, složím svoje karty.

Ovšem ve velké hře nastane zcela jiná situace. Pokud tedy navýším 300$ nebo 400$, a já i můj oponent máme před sebou spoustu peněz. Tak nyní bude trochu váhat, jestli mi dát raise či ne, protože ví, že je tu velká pravděpodobnost, že s ním budu hrát dál. Za mojí pokerovou kariéru, sem si vybudoval takovou pověst, která by se dala vystihnout větou: “pokud vložím svoje děti do vody, nenechám je utopit“. Ale když mi tedy dá soupeř v této situaci re-raise. Ve skutečnosti je to přesně ten tah, který od něj chci. Takže pokud navýší 700$ nebo 800$, a já mám nízké spojené karty, tak dorovnám. Pokud máme oba dva před sebou na stole 25 000$, tak vkládáme do hry ani ne 5% ze svého banku. A to se vyplatí, protože mám šanci chytit něco na flopu a tím vyhrát pot.