Související články:

Sdílejte:

8 chyb, které jsem dělal, když jsem s pokerem začínal

Alex „Assassinato“ Fitzgerald se na svém blogu rozepsal o největších chybách v MTT turnajích, které si člověk sám o sobě jen těžko uvědomí. Přečtením tohoto článku vám pomůže tyto chyby najít a eliminovat.

Jednou z výhod mé práce je možnost věnovat se širokému vzorku MTT hráčů. Pravidelně pracuji s 300+ klienty ze všech částí světa. Mnoho z nich jsou profesionálové. Stakes, kterým se věnují, se ale hodně různí. Někteří hrají pouze živé turnaje s buy-iny $10.000 a v neděli zapínají high stakes MTT’s, jiní grindí šestidolarové turnaje.

Nezávisle na tom, odkud pocházejí nebo jaké stakes hrají, se při svém přechodu mezi profesionály stále dopouštějí několika těch samých chyb. Jsou takového charakteru, že pokud se studiu pokeru nevěnujete každý den, pravděpodobně vám uniknou.

Nepodaří-li se vám sérii těchto drobných přešlapů napravit, mohou se výrazně projevit na vašich výsledcích. Mým cílem je vás v tomto článku na co nejvíce těchto nedostatků upozornit.

Sázení na riveru

V Hold’em Manageru existuje statistika, kterou jsem si hodně oblíbil. Nazývá se „River Aggression Frequency“. Je vyjádřena jako procentuální údaj odvozený ze vzorečku bety+raisy/cally+checky.

Pokud se všechny žetony dostanou do hry ještě před riverem, bere se automaticky jako check, což výsledné číslo dost snižuje. Přesto se při zkoumání velkého vzorku MTT hráčů dostáváme k zajímavým číslům. Typický cash game regulár value betne nebo bluffne river mezi 20 až 30 procenty případů. Dvacet procent, což je jednou z pěti riverů, je už považováno za velmi nízkou hodnotu. V takovém případě se jedná o člověka, který například téměř nikdy nezkouší bluffovat s missnutou flush draw.

V turnajové hře naleznete mnoho „dobrých“ regulárů, jejichž river aggression frequency je nižší než 10 procent. To je opravdu strašně nevybalancované. Zaprvé, proti takovému člověku můžete vždy bez obav callnout flop a turn, protože na riveru naposledy bluffovali ještě za dob Bushe. Průměrné kombinace proto získávají na hodnotě. A zadruhé – jestliže takový hráč triple barreluje, můžete na riveru klidně zahodit i solidní top pár, protože mají vždy dva páry a lepší.

Tohle číslo ukazuje na jeden z největších handicapů většiny turnajových hráčů. Každý, kdo někdy v minulosti sledoval videa Briana Towsenda, si musí pamatovat, jak nadával, když na riveru check/backnul s nejlepší handou. Turnajoví hráči naopak jen mávnou rukou a nevšimnou si, kolik value ztrácejí.

Když na riveru checknete back lepší handu, mělo by vás to trápit. Jakmile se někdy „ne-value ownete“ tím, že value betnete river proti lepší handě, pak na riveru prostě nesázíte dostatečně často.

Většina MTT hráčů se na riveru vývojově zasekla. Jsou naprogramování na pre-flop hru a tohle je pro ně španělská vesnice. Nejsou zvyklí se dostat na poslední streetu a poté zahazovat. Pokud správně vsadíte, budou callovat více, než by měli. Exploitujte tuto tendenci.

Mějte na paměti, že není dobré příliš zasahovat do základního myšlenkového pochodu soupeře, který zní: „základní bet, chci vidět jeho handu, dorovnám“. Nesázejte hodně jen proto, že  máte skvělou handu. Před každým river value betem  se sami sebe zeptejte, s jakými kartami z jeho range chcete, aby vás dorovnal.

Mnoho z vás při čtení těchto řádků souhlasně přikyvuje, ale jen pár z vás se tím opravdu řídí. Uvědomil jsem si, že když jsem začínal točit výukové videa, byl to sem tam dost instinktivní poker. Hodně často jsem říkal něco jako: „Sázím pro value, aby mě mohla callnout tahle a tahle handa…“. Uvědomil jsem si, že můj bet sizing nedával smysl. S middle setem jsem vsadil 75 procent potu, ale soupeř měl přitom třetí pár. Když jsem měl štěstí. Musíte jim spíše hodit návnadu.

Po svých studentech chci, aby prezentovali své myšlenkové pochody prostřednictvím nahrávaných session. Ani jeden z nich to nepovažuje za ztrátu času. Jakmile totiž každý svůj krok verbalizujete, začnete vidět mezery ve své metodice a také to, jak někdy prostě vsadíte určitou sumu pouze ze zvyku. Pokud vás toto téma zajímá, vygooglete si můj článek „Be Your Own Leadership“ na Pocketfives.com.

Obecně si myslím, že v MTT turnajích je lepší jít si pro value, u které víte, že ji získáte. Vše děláte kvůli svému stacku. Jakmile máte nad soupeřem převahu v žetonech, je to jako byste jim spoutali ruce. Není to jen o tom, že si v určité handě zajistíte žetony value betem. Hrajete ale i o všechny 3bety, open raisy a double barrely, které buď nemůže provést nebo se jim bránit.

Pokud je vaše river aggression frequency 10 procent nebo nižší, znamená to také to, že málo bluffujete. V porovnání s nedostatečným value betováním je tohle mnohem více pochopitelné. Většina MTT hráčů bere své žetony jako peníze v monopoly a pokud by byli dobří ve foldování na riveru, pravděpodobně by hráli CG.

Když bluffujete, ptejte se sami sebe na otázky, jako: Co chci vyfoldovat? Zahodí na určitý bet sizing? Ta varianta se nejmenuje no-limit bezdůvodně. Můžete vsadit i více než pot.

Zaškrtávání auto-fold

Dejte si na late pozicích pozor na používání tlačítka pro auto-fold. Proč? Pokud jsou soupeři za vámi reguláři s reshove stackem, jsou proti vám ve velké nevýhodě. Nemohou do vás totiž 3bet/foldnout nebo vás dorovnat. Jejich rozhodnutí je zúženo pouze na all-in nebo fold.

Často stačí, aby váš min-raise za účelem získání blindů a ante fungoval v méně než 45 procentech případů. Jakmile se vaši oponenti musí rozhodovat mezi all-inem/foldem a vy víte, že shovují typické range, open raise vám vyjde ještě častěji. Karty jsou zcela irelevantní, protože hlavní roli tu hraje situace.

Hraní příliš mnoha stolů

Backeři stakující větší množství hráčů si mě často volají ve chvíli, kdy se jeden z jejich koní topí ve vysokém make upu. Každý z těchto lidí mi říká to samé: „Hraju to stejně, jako předtím a volume mám taky vysoký. Vždycky jsem vydělával peníze. Nechápu, co se teď děje.“

Instinktivní hra se mu zdá v pořádku, protože mu v minulosti fungovala na low-stakes. Myslí si, že když přijde těžké období, tak se tím jednoduše progrindí. Zapnout více stolů. Prodloužit session. Ty schopnosti se díky volume projeví.

Ten háček ale vězí v poslední větě: jak vysokou edge máte, když se nemůžete na žádný ze stolů soustředit delší dobu a už čtvrtý den v řadě hrajete více než 12 stolů? Když hrajete proti vzdělaným soupeřům (a že jich v současné době potkáte více, než kdy jindy), vaše hlavní edge pramení z exploitování jejich postflop tendencí. I můj nejlepší kůň před několika lety spadl do makeupu přesahujícího $100.000.

V roce 2012 jsem trávil mnoho času doma, a opravdu výrazně zvýšil své volume. Byl z toho výsledkově průměrný, ale ziskový rok. V jednu chvíli jsem však po téměř devíti měsících prohrával už přes $160.000.

Víte, jak jsem se z toho downswingu dokázal do konce roku dostat? Pouze na JEDEN jediný měsíc jsem hrával ve špičce devět stolů. Jakmile jsem se v nějakém z turnajů dostal deep, přestal jsem registrovat. Snažil jsem se mu věnovat maximální úsilí. O svých soupeřích jsem věděl vše, co jen šlo. Každou handu jsem si přehrával v replayeru.

Hrozba vyřazení byla o to silnější, že jsem neměl k dispozici dalších deset stolů, které jsem zapínal, abych svůj swing zmírnil. Nakonec to ale zafungovalo – vyhrál jsem pár stodevítek, udělal pár finálových stolů $500 turnajů, včetně jednoho vítězství a nakonec jsem chopnul $1.050 NLH WCOOP.

MTT turnaje jsou jako bufet. Pokud si vyberete pouze své oblíbené a vychutnáte si je, budete spokojeni. Jste-li ale nenasytní a zkusíte všechny, bude vám akorát špatně a zážitek nebude z nejlepších.