Související články:

Sdílejte:

V roce 1964 se v USA hlavní soudce Potter Stewart snažil definovat, co by (ne)mělo být podle amerického práva považováno za obscénní. Ve výsledku přišel na to, že žádná definice neexistuje, ale co se obscénního jednání týče, vyjádřil se takto: „Poznám jej, když jej vidím.“

To samé platí když mluvíme o tom, že se nám nedaří v pokeru. Možná nejste schopni identifikovat, co je špatně, ale víte, co se děje. „Nedařit se“ nejde vysvětlit jednou univerzální definicí, jelikož pro každého tento stav znamená něco jiného.

Pro některé hráče to znamená ztrátu v 10 nebo 12 sessions v řadě. Pro jiné hráče je to prohra několika coin flip situací během jedné session. „Nedaření se“ závisí na jednotlivci a jeho měřítcích, které používá k hodnocení situace.

Ať už je definice jakákoli, faktem zůstává, že občas se nedaří nám všem. Co ale odlišuje úspěšné hráče od těch neúspěšných je to, jak tyto špatné situace (ne)zvládají.

Osobně mě neznepokojuje to, že pár sessions po sobě skončím ve ztrátě nebo během jedné session schytám několik bad beatů. To je jednoduše variance, která je nedílnou součástí hry. Abych si řekl „nedaří se mi“, musí se dít něco většího a dlouhodobějšího.

Nejste-li si jistí, zda se Vám daří či nedaří, vraťte se trochu zpátky a zanalyzujte své výsledky (v dlouhodobějším časovém měřítku). Pokud zjistíte, že poslední týdny či měsíce máte až příliš mnoho sessions, ve kterých končíte ve ztrátě, máte dost pravděpodobně problém se svou hrou.

Klíčem k překonání krize je zjištění, co je vlastně špatně. Mnoho hráčů během krize spadne do začarovaného kruhu – několikrát za sebou v session skončí v mínusu a dostanou se do tiltu, což vede k tomu, že mění své herní styly a doufají, že takto krizi překonají. Brzy ale začnou hrát špatně, což vede k ještě vyššímu množství prohraných sessions a tak dále…

Jednoduše prohrávají, protože se jim nedaří a nedaří se jim, protože prohrávají.

Podíváte-li se na svou hru a věříte, že hrajete dobře ale chybí Vám jen štěstí, možná to tak opravdu je. Vaše esa jsou poražena nižšími páry… set porazí soupeřova flush atd.

Má rada je, abyste se v takových situacích na chvíli vzdálili od stolu. Udělejte si pauzu, vzpamatujte se a vraťte se zpátky ke hře až jste duševně svěží a připraveni začít znovu hrát. Neměňte ale svou hru abyste vykompenzovali smůlu. Zaměřte se na základy, vyhledávejte dobré startovní kombinace a snažte se hrát solidní poker – štěstí časem přijde.

Můžete udělat prakticky cokoliv, ale za žádnou cenu nepřejděte na vyšší limity, abyste si vynahradili ztráty. To je cesta do pekel – bankroll nelze budovat hazardováním ale hraním chytrého pokeru. Nedaří-li se Vám, můžete zvážit i (dočasný) přechod na nižší limity – není, za co se stydět.

Přemýšlejte o tom – pokud jste prohrávali, pravděpodobně máte menší bankroll než obvykle, což znamená, že při hře na stejném limitu riskujete vyšší percentuální podíl Vašich zbylých peněz. S takovou dopadnete ještě hůř a dost možná přijdete o celý bankroll.

Pokud ale přejdete na nižší limit, budete riskovat méně a zároveň budete znovu budovat svůj bankroll. Ano, poty, které vyhrajete, nebudou asi tak velké, jako ty na vyšších limitech, ale v porovnání s odds na „vynulování“ bankrollu se jedná o obchod, který je vhodné přijmout.

Dalším argumentem hovořícím pro přechod na nižší limity je to, že na nižších limitech získáte ztracené peníze za např. 1-2 měsíce hry, zatímco ztrátu způsobenou přechodem na vyšší limity můžete dohánět klidně rok. Jak moc si vážíte svého času?

Nemohu Vám říct, zda se Vám opravdu nedaří, ale mohu s určitostí říct jedno – Váš psychický stav má dopad na Vaši hru. Cítíte-li se dobře, pravděpodobně hrajete dobře a to samé platí i naopak.

Krizi jako takové se nevyhne žádný hráč, ale je jen na Vás, abyste ji dokázali zvládnout bez ztráty sebedůvěry, bankrollu a stali se tak díky této zkušenosti v dlouhodobém měřítku lepším hráčem.