Související články:

Sdílejte:

Není pochyb o tom, že agresivní hra je hrou vítěznou. Kdybych měl uvést jednu jedinou charakteristiku, kterou sdílejí všichni světoví top hráči, pak bych řekl: agresivita – v jejich hře hrají prim slova „bet“ a raise“. Dorovnávání je pro ně tou nejméně atraktivní možností.

V tomto článku Vám ale představím několik příkladů situací, kde pasivní hra (tedy jen checkování a dorovnávání sázek) může být preferovanou možností.

a) Top pár, příznivý board

Řekněme, že jsem v raném stádiu turnaje a mám dostatečně velký stack. Sedím na middle pozici, do ruky mi přijde AJ a raisuju na 3BB. Hráč v late pozici, o kterém vím, že je solidní, ale dost agresivní, můj raise dorovnává a všichni ostatní skládají. Na flop přichází . Mám top pár se slušným kickerem.

Nejprve si chci promyslet, jakou handu může držet soupeř. Je pravděpodobné, že můj raise dorovnal s esem a pocket párem (možná v rozmezí 66-99). Taky mohl dorovnat se dvěma vysokými kartami jako KQ, KJ nebo QJ.

V této situaci jsem tedy dost pravděpodobně buď výrazně popředu nebo hrozně pozadu (v případě, že soupeř chytl trojici nebo má eso s vyšším kickerem). Má-li eso s horším kickerem, má pouze 3 outy. Pokud má pocket pár jako 77, má outy pouze dva. A se dvěma vysokými kartami typu KQ nebo KJ je prakticky drawing dead.  Navíc se vzhledem k boardu nemusím nijak zvlášť obávat o straight nebo flush draw. Vzhledem k těmto faktům mi nevadí dát soupeři kartu zdarma.

Kdybych betoval s mým top párem a soupeř by držel nějaký pocket pár, pravděpodobně by složil a já bych z handy nevytěžil žádnou další value. Naopak když checknu, dávám soupeři šanci na to, aby se pokusil o blaf nebo aby vsadil se svým nižším esem a já následně mohl dorovnat. Také tím předcházím scénáři, kdy by se najednou objevilo až příliš mnoho akce, kterou bych s pouhým top párem nechtěl podstupovat.

Řekněme, že na turn dorazila karta . Situace se nijak zvlášť nezměnila. Pořád jsem buď hodně popředu nebo beznadějně pozadu. Můžu opět checkovat a dovolit tak soupeři blaf.

Pokud jsme až do riveru (já i soupeř) jen checkovali, na riveru bych zpravidla betoval (rozumně velký value bet) a pokusil se ze soupeře vyždímat alespoň nějakou value. V této handě mi takovýto způsob hry poskytuje tři výhody:

  • Dovolí mi vytěžit dobrou value ze silné handy.
  • Chráním se před ztrátou v případě, že by soupeř byl hodně popředu.
  • Dávám soupeři příležitost k blafování, což je jediný možný způsob, jak od něj získat nějaké peníze pokud drží handu typu QJ.

b) Slušná handa, strašidelný board

Situace se opět odehrává v rané fázi turnaje, kdy jsme mí soupeři i já relativně deep-stacked. Řekněme, že držím pocket 88 na middle pozici a před flopem raisoval hráč na early pozici. Dorovnám raise a jeden hráč v late pozici udělá to samé. Na flop tedy pokračují tři hráči a přicházejí karty .

V této situaci mám slušnou šanci na to, že můj pár osmiček je dobrý, ale musím postupovat opatrně, jelikož stále existuje šance na to, že některý ze soupeřů drží Jacka.

Řekněme, že na flopu jsme všichni checkovali. Moc jsem toho tedy nezjistil, protože některý ze soupeřů může mít Jacka a zkoušet slowplay.

Na turn přichází . Nevypadá to, že by tato karta někomu pomohla, ale pre-flop raiser z early pozice betuje. V tomto bodě bych pravděpodobně pouze dorovnal. Dorovnání nám poskytuje několik výhod:

  • Nestávám se pot-commited. Pokud hráč v late pozici zvolí raise, můžu jednoduše složit a ztratím minimum žetonů.
  • Dorovnání bude v očích soupeřů vypadat strašidelně. Mohou si myslet, že se snažím o slowplay s trojicí Jacků. Takže i kdyby hráč na early pozici držel vyšší pocket pár, na riveru bude dost pravděpodobně jen checkovat, nehledě na to, jaká karta přijde na board. Takže bych mohl na showdownu ukázat své 88 a zjistit, jestli mám opravdu nejlepší handu.

Nevýhodou takové hry je, že soupeři pravděpodobně dávám šest outů (pokud má dvě overkarty).

Nehraju pasivně často, ale za správných okolností může dorovnávání poskytnout dobrou value s minimálním rizikem.