Související články:

Sdílejte:

Standardní pokerové strategie radí, jak pracovat na schopnosti čtení soupeře. Můžete tak odhadnout jeho handu, popřípadě jaký rozsah hand daný hráč hraje. 

Jedná se o dobrou radu, která je nezbytným prvkem v repertoáru každého dobrého hráče. Nicméně čtení hand soupeřů není vždy tak jednoduché. Pojďme se podívat na méně zřejmá fakta.

Čtení soupeře má tři úrovně : 

  1. Základem je určení síly vlastní handy. Do této problematiky se ponořili zejména David Sklansky a Mason Malmuth, kteří handy rozdělili do jednotlivých skupin, podle jejich herní hodnoty. Originální S & M systém se už tolik nepoužívá, nicméně tento bod je prvořadý.
  2. Další úrovní je přečtení soupeře. Musíme odhadnout sílu jeho handy. Vyvinout u sebe schopnost číst handy soupeřů je velice těžké, níže vysvětlíme, proč tomu tak je.
  3. Třetí, nejtěžší úroveň zahrnuje nahlédnutí do soupeřovy hlavy. Jakmile se naučíte, jak hrát své handy a vyvinete si schopnost číst handy soupeřů, musíte také zjistit, co si soupeři myslí o handě, kterou držíte. Odhadnutím jejich smýšlení o Vás a Vaší handě získáte obrovskou výhodu. Koneckonců, pokud jsou Vaši soupeři kvalitní, jistě také projdou minimální prvními dvěmi úrovněmi.

V tomto článku nás ale třetí úroveň zajímat nebude. Zaměříme se na první dvě. Zde existuje několik základních heuristik :

    1. Zhodnoťte situaci prostřednictvím několik prvků – pozice, velikost stacků, předešlé chování soupeřů a jejich styl.
    2. Získejte cit pro to, jak se na stole hraje, a jaký to má dopad na Vaše soupeře a na Vás samotné.
    3. Zahrňte do úvahy také psychologické elementy – kdo v poslední době vyhrával / prohrával, kdo je v tiltu, kdo hraje sebevědomě, kdo ze soupeřů vypadá, že pokeru alespoň trochu rozumí apod.

Následně spojte všechny informace do celku, podle kterého si uděláte obrázek o soupeři a rozpětí hand, které hraje. Čím přesněji dokážete určit rozpětí jeho handy, tím efektivnější budou Vaše kroky.

Vaši soupeři budou hrát rozsáhlou řadu hand a to různými způsoby. Začněte tedy vybírat z rozsáhlejšího rozpětí potenciálních hand, které může soupeř držet. Ty, které se nevejdou postupně „vyškrtněte“. Toto je základ pro čtení hand. Chybí ale jedna otázka :

Co náš soupeř nedrží?

Tuto otázku si pokládají profesionálové, nikoli obyčejní hráči. Tento pojem se v pokerové literatuře objevuje velice zřídka, zejména kvůli svému psychologickému efektu zvanému „potvrzení zaujatosti“. Toto zkreslení lidského myšlení se projevuje tendencí k hledání důkazů pro hypotézy, které podporujeme a vyhýbaní se důkazům, které by je naopak mohly vyvrátit.

Toto zkreslení není bezdůvodné, protože logicky není možné prokázat něco, co není pravda. Uveďme si příklad : Prohlásím, že neexistují jednorožci. Vy po mně budete chtít, abych to dokázal. To nemohu. Ať už budu hledat jakkoli, nikdy žádného neuvidím. Můžete mi donekonečna tvrdit, že utekli, jakmile mě zaslechli. Jediná věc, kterou mohu udělat, je sesbírat tolik podkladů popírajících její existenci, že mě nakonec přestanete přesvědčovat.

I přesto ale mohou jednorožci existovat (pokud už Vás omrzeli jednorožci, tak je nahraďte například Bohem – argument o jeho existenci přetrvává 2 tisíciletí) . Právě kvůli těmto případům byl definován pojem potvrzení zaujatosti – pokud si myslíme, že je něco správně, je jednodušší (a více uspokojující) použít data, která naši teorii podporují.

V pokeru to znamená, že jakmile si u konkrétního soupeře vymezíme rozpětí hand, které hraje, budeme se snažit naše domněnky potvrdit. Na low / mid limitech nikdy neuslyšíte větu typu „Nemyslel jsem si, že by měl vysoký pocket pair, nehrál by ho tím způsobem, kterým hrál“. Pokud však podobnou větu uslyšíte, radíme Vám, důkladně zaostřit pozornost na hráče, který ji vyslovil.