Související články:

Sdílejte:

Přesně rok jsem byl profesionální pokerový hráč. To znamená, že poker byl mým jediným zdrojem příjmů, nemluvě o zdroji zlosti, frustrace a obrovského štěstí na druhé straně. Během toho roku jsem si uvědomil, že způsob, jakým je tato profese zobrazována ve všech médiích, je dosti zavádějící. Přišel jsem hned na 6 důvodů, které by vás mohly zaskočit.

1. Zapomeňte na štěstí a high-stakes bluffování, všechno se točí kolem matematiky

royal_flush

Pokeroví profesionálové sami sebe rádi nazývají žraloky, kteří brousí pokerovým mořem a nadhánějí šťavnaté rybičky, na kterých si pochutnají. Zní to jako vzrušující adrenalinový život, nemyslíte? Jenže pravda je úplně jinde. Lepší metafora pro pokerového profesionála je ďas:

das

Nebo spíš ďas s  matematickými tabulkami:

das2

Jako profík nebudete handu za handou útočit na slabé hráče. Pokud jste profík, namísto toho budete prostě jen čekat a čekat a zase jen čekat. Jinak zůstanete na mizině. Samozřejmě – pokud dostanete obstojnou handu, udeříte a vyhrajete nějaké peníze, pak se ale zase vrátíte zpět k čekání.

70415

 

„Když jsou mi hvězdy nakloněny, zahraju 3bet preflop a potom je ze hry vyženu baseballovou pálkou.“

Je to nekonečná cesta, která prověřuje vaší trpělivost. Jednoduše čekáte na svou vytyčenou range, která hraje ve váš prospěch. Úspěšní pokeroví hráči nehrají více jak 20% hand, ostatních 80% času jsou pouhými diváky. Nezasvěcení lidé si často myslí, že poker je o čtení výrazů ve tvářích protihráčů, nebo o vašich readech na ně. To je sice pravda, ale jen trochu. Matematika tomu všemu vévodí. Většina dobrých hráčů se stále zabývá tabulkami a grafy a hledá díry ve své hře, aby je mohly úspěšně zalepit. Počítají svůj win rate, sledují svou úspěšnost hry na flopu, na turnu, na riveru atd. Matematice se v pokeru zkrátka nevyhne žádný úspěšnější hráč.

Když moji přátelé, kteří si pokerem stále ještě vydělávají, zabřednou do rozhovorů o pokeru, z jejich debaty nejčastěji vyposloucháte statistické termíny: očekávaná hodnota, úspěšnost preflop raise, úspěšnost callů, úspěšnost foldů a mnoho dalších. Pokud vaše oči pohasínají, když o svém oblíbeném hokejovém hráči slyšíte, jakou má úspěšnost střel, jak často bývá vyloučen, kolik trestných minut za zápas průměrně dostává, potom věřte, že jediný rozhovor s profesionálním hráčem pokeru by vás rozladil mnohonásobně víc.

 

2. Žádný učený z nebe nespadl – dobrý poker vyžaduje roky nudného studia

3

Pokud jste fascinování hráči, kteří hrají high-stakes poker, pravděpodobně je to proto, že v televizi sledujete, jak zápolí v obrovských turnajích s prizepoolem dosahujícím několika milionů dolarů. A to je právě ta věc, která dělá poker tak přitažlivým. Jenže měli bychom si uvědomit, že tito hráči mají jednak obrovské štěstí (hraní turnajů je značně nejisté) a samozřejmě jsou také něco jako Kobe Bryant a Tom Brady z pokerového světa. Tito dva hráči mají za sebou několik desítek let tvrdé dřiny a odříkání a stejné je to i s Patrikem Antoniusem, Gusem Hansenem, Doylem Brunsonem nebo Danielem Negreanu.

Je snadné zapomenout na tento aspekt pokeru, protože jednou jeho vlastností je i to, že kohokoliv může zasáhnout štěstí a vyhrát v jedné hře spoustu peněz. To je přesně to, co každý rok přitahuje davy turistů do Las Vegas. Někteří z nich si zcela jistě říkají: „Sakra, třeba jsem skrytý génius, něco jako Rain Man v Blackjacku, vždyť jsem hrál jednou v životě a hned jsem skončil na druhém místě“. Ano, jednou se to může stát i vám, stejně jako se jednou může stát, že vyhrajete první místo v loterii. Šance je však téměř nulová a dlouhodobě si s tímto přístupem vydělávat nemůžete.

Co za dramatickými high-stakes nevidíte jsou měsíce nekonečné práce a roky praxe, při níž hráči hloubají nad všemi svými daty a zdokonalují svou strategii. Nehrajete proti strojům, hrajete proti lidem, kteří jsou lepší a hlavně jen těžko předvídatelní. A také hrajete se svými vlastními penězi. Představte si, že jste dostihový kůň a sám sebe nutíte k vítězství, třeba i bičíkem:

zavody_kone

Můj přítel Matt hrál profi poker osm let. Většinu času se živil hraním on-line pokeru (a určitě by se tím živil i dál, kdyby nebyl majitel herny, v které vydělával, obviněn z podvodů a konta všech hráčů nebyla soudně obestavěna). Jeho každodenní součástí bylo pročítání pokerových fór, diskutování nad strategiemi. Měl malou skupinku přátel, s kterými po Skypu vyměňoval informace i několik hodin denně. Další spoustu času obětoval přezkoumáváním aktuální analýzy své hry a k tomu ještě odehrál 100.000 hand měsíčně. Tomu říkám pořádná dřina.

 3. I když budete skutečně dobří, můžete přijít o všechno

70426

Hned na začátek upozorním, že tento bod se nebude zabývat náhodou a různými formami downswingu. Spíše jde o cestování skrze limity a získání orientace o hráčích, kteří na nich hrají. Tak zaprvé, rovnou zapomeňte na to, že byste začali hrát proti dalším profíkům. Ano, výjimečně se to stává, ovšem v takových případech, kdy proti sobě stojí dva dobří hráči, oba se obvykle snaží o to, aby spolu nepřicházeli do soubojů moc často a pokud se tak stane a v potu nefiguruje žádná ryba, potom se snaží krotit a drží pot v rozumných mezích.

Vaší hlavní činností tedy bude hledání ryb a tahání peněz právě z jejich peněženek. Čím vyšších limitů dosáhnete, tím méně ryb se na nich nachází. A jednou, při přechodu na vyšší limit, můžete být tou rybou vy. I když může být rozhodnutí nepřecházet na vyšší limit dobré a i přesto, že se tak rozhodnete, můžete vydělávat dost peněz, tento krok je zpátečnický a často vede k úplnému zakrnění herního stylu. Vždycky musíte jít dál, výš, rychleji.

Můj zmíněný kamarád Matt má bratra. Jake se rozhodl být profík několik let předtím, než se jím skutečně stal. Během jeho prvních osmi měsíců vydělal Jake low-stakes hrami skoro 20.000 dolarů. Tím nabyl takového sebevědomí, že skočil na limit pětkrát vyšší, než hrál dříve. Takové jednání se podobá celkem dobrému amatérskému golfistovi, který se zničehonic rozhodne vyhrát PGA. Po počátečním vítězství měl Matt na účtu o 20.000 dolarů více, než v době, kdy limit měnil. Jenže pak nabral downswing a nakonec musel přejít ještě na nižší limit, než na kterém původně začínal.

70425_v1

 

„Vítej na novým limitu. Teď si s tebou zahraju o všechno.“

Toto je u začínajících profesionálů dobře známý jev. Způsob, jak se v pokeru vydělávají peníze je jediný – musíte kontrolovat své ego a hrát jen takové hry, o kterých víte, že můžete porážet. Zkrátka a dobře, musíte hledat ryby. A pokud už jste připraveni na změnu limitu, musíte se dobře ujistit, že jste si vybudovali dostatečně silný bankroll a sebevědomí. Jen to vám pomůže odrazit počáteční nápor.

4. Vždy se musíte prát s variancí

70433_v1

Kdysi jsem své finance sledoval jako účetní z banky. Od tohoto návyku jsem ustoupil v době, kdy jsem začal hrát poker. Vzpomeňte si, jak se o výherních statistikách zmiňují profíci. Velkou ironií je, že jsou velice detailní, co se týče jejich hry, ale velice nonšalantní, co se týče jejich financí. Něco jako velice obézní člověk, který je detailní při povídání o svém návyku pít dietní kolu, ale velice nonšalantní co se týče jeho návyku pojídat slaninu.

Ano, v pokeru je něco, co nazýváme rozptylem. Nikdy se proto nedopátráte úplně přesně své hodinové mzdy. Budete sedět u stolu a tolerovat výkyvy tisíců, někdy i desetitisíců dolarů. Ve váš prospěch i neprospěch. Řekněme, že relaci začnete s 10.000 dolary a o pět hodin skončíte s 11.000 dolary. Nemůžete však říct – dneska jsem měl skvělý den, protože jsem získal 200 dolarů za hodinu. Ono to totiž zítra může být horší a vy namísto 11.000 dolarů budete mít na účtu jen 8.000 dolarů. I při jedné hře můžete být dva tisíce v minusu a o pár hand později už 5 tisíc v plusu. Tomu se říká rozptyl.

70427

„Mohl byste mi přinést panáka rumu a nealkoholické pivo?“

Můj přítel Matt se dostal do 50 hodinového heads-up s jiným profíkem. V něm přišel o 70.000 dolarů a poté se rozhodl dát si od pokeru pauzu, která trvala téměř půl roku. Když jsem poznamenal, že bylo dobrým rozhodnutím dát si pauzu poté, co ztratil takový balík peněz, Matt mi odpověděl, že to není o penězích. Bylo mu jedno, že ztratil 70.000 dolarů. Nejvíce ho žralo to, že ho někdo takto přehrával 50 hodin v kuse. Vzhledem k rozptylu je totiž nejdůležitější to, jak dobře hrajete, ne to zdali v dané hře prohrajete nebo vyhrajete.

70430_v1

No dobře, sice přehlédl poslední schod, ale těch předešlých 20 zdolal jako šampion.“

Nedávno šel Matt na večeři s partou pokerových přátel. Rozhodli se, že vylosují, kdo útratu zaplatí. Hodili své kreditní karty do klobouku a vytáhli tu Mattovu. Jedinou jeho reakcí bylo naštvané uchechtnutí. Nebylo to z toho důvodu, že by pro něj 2000 dolarů nic neznamenalo, ale právě proto, že ho poker k takové věci učinil imunním. Pokerem se zkrátka odnaučíte být citlivý ke ztrátám obrovských sum peněz z důvodů náhody.

5. Neustále flirtujete se smůlou… a stáváte se vůči ní imunní

70436_v1

Nechápejte mě prosím špatně – Matt i Jake milují svou práci. Milují ji, protože je to technické a analytické zaměstnání, které jim přináší jedinečný životní styl. A také protože se rádi cítí tak trochu na hraně.

Poker vás naučí pokoře, kontrole emocí a především trpělivosti. Uvědomujete si, že život je obecně jedna velká hazardní hra, nad kterou máte určitý druh kontroly, ale že často hraje prim jen obyčejné hloupé štěstí, na které můžete reagovat různými způsoby. Chcete-li použít ohranou metaforu – zjistíte, že život vám kdykoliv naservíruje pořádný kus smůly, někdy půjde jedna špatná karta po druhé klidně i několik dlouhých měsíců. Ale když se tak stane, budete prostě muset odhodit své karty a čekat na rozdání další handy. Hra pokračuje.

70434

Když se vám porouchá auto a vy budete potřebovat 700 dolarů na opravu… no dobře, z toho se nezblázníte. Když vám hacknou kreditku a přijdete tak o tisíce dolarů, tak to taky nějak zvládnete. Když vás podvede vaše přítelkyně, pomyslíte na to, že si najdete někoho jiného a nechá vás to ledově klidným. Všechny tyto vzestupy a pády jste si totiž už jednou prožili u pokerového stolu. Poker má tak velké vzestupy a pády, že za jedinou noc zažijete víc, než za 50 let práce v kanceláři. Jeden den vyrazíte do Vegas a budete si pochutnávat na drahém šampusu u VIP stolu a další den budete přemýšlet, zdali vám po snídani zbydou peníze ještě na večeři. To je život, tak trochu vyhrocený život.

6. Pociťujete vinu

70438_v1

Když nemáte nic na práci, zabijete čas se svými spolupracovníky. Jenže v pokeru žádné spolupracovníky nemáte. Všichni ostatní jsou pro vás tak trochu nepřátelé. To je celkem důležitý poznatek. Nejde o podnikání, kdy zákazníkovi za jeho peníze prodáte třeba televizi, auto, nebo hamburger. Poker je hra s nulovou hodnotou, myšleno v tom smyslu, že každý dolar, který vyhrajete je pro jinou osobu ztracen. Takže pokud vyděláváte 100.000 dolarů ročně, složili se na ně vaši protihráči – aniž by za to cokoliv dostali.

70435_v1

„Ahoj miláčku, dnes jsem měl v práci frmol. Nejdříve jsem s jedním klukem prohrál půlku bankrollu, ale potom jsem nad jiným vyhrál jeho výplatu, takže to nakonec dopadlo dobře.“

Proto jsou pokeroví hráči srovnatelní s drogovými dealery. Někdy je totiž vaším nejlepším zdrojem příjmů hráč, který je na pokeru závislý a je ochoten prohrát s vámi své celoživotní úspory. Pokud jste pokerovým profíkem, není vaším úkolem tohoto hráče zastavit, ale právě naopak – musíte ho vymačkat až do posledního dolaru.

Stále si pamatuji na chvíli, kdy jsem si uvědomil, že se nemůžu pokerem živit dlouhodobě. Hrál jsem v kasinu Orleans v Las Vegas. Všichni u stolu byli přátelští a já jsem si tu hru skutečně užíval. Klábosili jsme o všem možném, dělali vtípky a tak podobně. Dvě židle od mé pravice seděl sešlý starý muž, který moc neřekl, ale vždycky se usmál – ať už vyhrál nebo prohrál. Po několika hodinách hraní se dostal na posledních 40 dolarů, které vsadil all-in. Já ho dorovnal a tuto handu jsem vyhrál. A jak dealer sunul žetony ke mně, zahlédl jsem toho staříka, jak se zvedá ze židle a unaveně ji zasouvá ke stolu. Dokonce se se mnou malým pokývnutím rozloučil a potom se pomalu odšoural. Jeho celková řeč těla mě dostala do splínu. Pořád jsem musel přemýšlet, zdali se mnou prohrál důchod a teď nebude mít po zbytek měsíce co jíst, nebo jestli šlo o peníze, které měl navíc. Jak jsem uvedl výše, pokerový profík se nesmí starat o to, co bude s jeho protihráčem, kterého zrovna obehrál. Jenže málokdo to skutečně zvládá.

70439_v1

V této hře není žádné slitování.

Jak jsem se na něj díval, začal jsem být neklidný, udělalo se mi špatně a to i přesto, že jsem udělal to, co jsem udělat musel – vyhrál jsem peníze. A právě tehdy a tam jsem si uvědomil, že nechci hrát poker a nechtěl jsem to dělat už mnohem déle.