Související články:

Sdílejte:

Texas Hold´em poker - škola

Jak víte, blafování je předstírání. Blaf je v pokeru obvykle myšlen jako akt agrese, jako například bet nebo raise s handou nízké kvality. Ale všichni víme, že blafy mohou být i pasivní – například slowplay. Blafy jsou tak jednoduše klamáním soupeřů. V této lekci rozšíříme naše znalosti blafování a efekt blafování na určité typy hráčů.

Abyste byli v pokeru schopni úspěšně blafovat, musíte zjistit, jaké blafy fungují na jaký typ hráčů. Dobrý pokerový hráč zná rozdíly, zatímco toho špatného nezajímají. Dobrý hráč ví, že hráče můžete vyblafovat, zatímco karty ne. To je důvod, proč je showdown nejhorším nepřítelem blafujícího hráče. Hráči, kteří jsou cílem blafů, jsou obvykle nazýváni jako „pigeon“ – jedná se o nic netušící hráče, kteří často dělají chyby a doslova si říkají o to, aby byli chyceni do pasti. Nicméně jakýkoli hráč (i ten nejzkušenější) se může kdykoli stát obětí blafu. Je tedy na místě, mít se na pozoru.

Čtyři typy blafování

Jak víte, prakticky každý hráč u stolu má jiné osobnostní rysy a vlastnosti. O různých typech osobností pokerových hráčů jsme se bavili již v předešlé lekci, ale v kostce: někteří jsou agresivní, někteří pasivní. Dále se dělí na tight a loose. Zkombinováním těchto vlastností Vám na mysl přijdou čtyři základní typy blafů : vyzývavé blafy, útočné blafy, tajné blafy a snové blafy.

Vyzývavé blafy

Hráč s nejlepší handou často volí bet místo slowplay (bere to jako opačný blaf). Když je hráč tight, můžete očekávat, že obvykle bude agresivní. Jejich opačné blafy jsou obvykle plánované a jejich motto je: „Připravit, namířit a poté vystřelit.“ Takoví hráči si přejí být dorovnáni, jelikož jsou si jistí, že na ruce drží nuts. Jejich cílem tedy je, přimět Vás k názoru, že blafují, být dorovnáni a shrábnout tučný pot. Vyzývají Vás tedy k sázce.

Tito hráči vše do detailu plánují a když se účastní handy, jsou agresivní. To je způsobeno tím, že hrají pouze potenciálně výherní handy, se kterými porazí Vaše průměrné. Jejich vyzývavé blafy ale vždy nejsou tak jasné. Často se jedná o semi-blafy – to, co drží je už tak dobré a při dorovnání navíc mají šanci na další vylepšení kombinace.

Útočné blafy

Existuje celá řada hráčů, kteří své blafy až tak dobře neplánují. Jedná se o více loose hráče, kteří s oblibou blafují a chtějí akci. Tito útoční blafeři hrají impulzivně a jejich motto je spíše : „Připravit, vystřelit a až potom mířit.“ Pokud se snažíte číst své soupeře, dost pravděpodobně již máte daného hráče zaškatulkovaného do kategorie „loose“. Tito hráči svými rozhodnutími rádi přitahují pozornost. Často je uvidíte blafovat velice impulzivně a agresivně, přičemž často nezváží nutné faktory.

Tito hráči se nebojí risku a tak běžně blafují například s over kartami. Mohou být hrozbou pro zkušené pokerové hráče – zejména pokud loose hráč správně odhadne jejich kombinaci. Tito útoční blafeři vyhledávají akci a u stolu vydrží obvykle déle, než by se slušelo a patřilo. Nicméně nesmíte je úplně podceňovat. Mohou své impulzivní chování změnit a v případě potřeby mohou být daleko více strukturovanější.

Tajné blafy

Tímto blafem je slowplay – hráči ze sebe úmyslně dělají kořist a chtějí přimět soupeře k tomu, aby sázeli. Věří, že soupeře nalákají tím, že budou předstírat slabost. Slowplay občas použije takřka každý hráč, nicméně pro určitý typ hráčů je způsobem života.

Často, zejména v hold´em pokeru, můžete hrát se slušnými kartami a hráč za Vámi jen limpne. Možná (naoko) váhá, zda má dorovnat a tváří se, že to dělá nerad. Vy se následně uvolníte a budete jej považovat za snadnou kořist. – To je právě cílem tohoto typu hráčů. V tomto momentě byste se měli začít bát. Tento klidný, tichý hráč, který rád jen dorovnává a tváří se nezúčastněně Vás ve skutečnosti může sledovat ostřížím zrakem. Takovýto blaf je dost těžké odhalit, jelikož konkrétní hráč je zřídka agresivní a hraje velice tight.

Problémem tohoto hráče je, že je v očích soupeřů tight – po jeho sázce/navýšení většina lidí s marginálními handami složí jako cvičená prasata. Jednou jsem se zeptal kamaráda, hráče tohoto typu, jak zvládá svou tight image. Nebyl jsem vůbec překvapený, když mi odpověděl „Využívám jí! Někdy, když mám mizerné karty a dobrou pozici, prostě vsadím nebo zahraji check-raise! I když handa nemá prakticky žádnou šanci na zlepšení (stone-cold bluff).“ Přemýšlel jsem, zda se mě jen nesnaží přimět k tomu, abych ho v podobné situaci dorovnal, protože hráči na vyšší úrovni moc stone-cold blafů neprovádějí.

Snové blafy

Tito hráči často „natahují sítě“ a čekají, co (kdo) se chytne. Jejich blafy jsou spíše o předtuše hodnoty jejich drawing handy nebo toho, co z handy po zkompletování vznikne. U svých blafů tedy spoléhají spíše na to „co přijde“. Blafují, jako kdyby byli silní, jelikož opravdu věří, že handu vyhrají. Sní o handě, kterou zkompletují. Toto jednání nemůžeme nazývat ani semi-blafem, jelikož takový hráč blafuje na základě snů a nemá ani pár nebo gutshot, na které by mohl stavět.

Hrál jsem s velice přátelským hráčem, který vypadal, že hraje hodně hand. Bezpochyby se dal nazvat calling station. Hráči u stolu jeho častých dorovnání využívali. Začal jsem přemýšlet o tom, jak při hře myslí. Takže poté, co ukázal svou kombinaci (Ace high) jsem mu řekl: „To nebyl ani semi-blaf. Co sis myslel?“ Na to mi odpověděl : „No dobře, ale kdyby mi přišlo druhé eso, tak bych ho porazil!“ – hrál tedy s vidinou snu, který pronásledoval až do úplného konce.

Takže, abyste zlepšili svou dovednost blafovat, musíte poznat jednotlivé typy pokerových hráčů a souvislost jejich chování s blafováním resp. typem blafu, který používají. Zkušení hráči budou používat všechny čtyři typy blafu a přizpůsobí je osobnostem svých soupeřů. Jen si pamatujte, že agresivní hráči volí většinou vyzývavý či agresivní blaf. Naproti tomu tight/passive hráči volí spíše tajný nebo snový blaf.

Různé typy blafů na různé pigeons

Jak víte, potenciální pigeon je buď tight nebo loose, někdy hybrid obou. Pokud máte správnou past a systematicky ji používáte, můžete do ní chytit řadu různých druhů pigeonů. Někteří hráči umí chytat do pastí lépe = jsou lovci, zatímco někteří jsou kořistí.

Blafování tight hráče

Tight hráči mají ve své hře spoustu struktury. Blafování takových hráčů si vyžaduje pasti nebo blafy, které počítají s tím, že proti nim stojí soupeř, který není impulzivní. Přemýšlejte například nad tím, jak rybář používá různé návnady. Někteří po Vašem navýšení složí, zatímco jiní budou potřebovat přesvědčit, že Vaše handa je lepší a že se pouze nesnažíte využit výhody late pozice. Občas může mít přehnané myšlení negativní výsledek. Abyste úspěšně blafovali tento typ hráčů, musíte jim vnutit myšlenku, že musí složit – a věřte, že tuto myšlenku přijmou často, takže blafování je na tento typ hráčů účinnou zbraní.

Není pochyb o tom, že blafování funguje nejlépe na konzervativní hráče. Například tight hráč může checkovat s top párem a betovat na turnu, poté co všichni na flopu checkovali. Když hráč za ním navýší a další udělá re-raise, co si bude tight hráč myslet? Vše, co má je top pár a tight hráč opravdu nebude chtít jít „s kůží na trh“ s pouhým top párem. Bude si myslet, že minimálně jeden ze dvou raiserů drží lepší kombinaci než on, takže složí.

Nicméně i tight hráč se občas může vzepřít. Pamatujte si, že mnoho z nich má pasivní přístup, ale pokud blafují, pak většinou využívají tajný blaf. Jak jsme již řekli, tajný blaf je využíván hráči, kteří chtějí vyprovokovat soupeře k sázení. Předstírají slabost a tím lákají soupeře, aby se je pokusili vyhnat z potu. Často dělají opak toho, co je „správná“ hra, takže se rozhodujte odpovídajícím způsobem. Ocitnete-li se v situaci, kdy Vás dorovná tento typ hráče, pak zpomalte a buďte opatrní. Nenechte se nachytat na návnadu – jejich slabost může být pouze hraná. Mohou checkovat a tím se snažit o položení pasti. Výhodou pro Vás je alespoň to, že dostanete kartu na boardu zdarma.

Blafování loose hráčů

Zatímco někteří loose hráči se nachytají spíše na pasivní blafy (např. slowplay), jiní jsou více zranitelní aktivními blafy. Někdy je v pokeru těžké rozeznat, který hráč je náchylný k čemu. Ne nadarmo existuje přísloví: „Na chycení zloděje je třeba jiného zloděje.“ Hodně policistů například ví, kam umístit rychlostní radary, jelikož sami mimo službu porušují povolenou rychlost. Pokud je daný hráč „rychlík“ a vypadá impulzivně, použijte na něj blafy či „rychlostní pasti“, navržené tak, abyste je chytili při činu.

Pokud si myslíte, že čelíte loose hráči, vyplatí se rychlý re-raise se silnou handou. Je to tak proto, že hraje hloupě – raději dorovná, než aby složil (často jsou tito hráči emočně vázáni k handě). Navíc nechtějí před ostatními hráči vypadat tak, že se nechají tlačit. Nicméně před podniknutím jakéhokoli kroku se opravdu ujistěte, že daný hráč je loose. Možná jen blafuje.

Jak vyblafovat blafera

Někteří lidí Vám řeknou, že nemůžete vyblafovat blafera. A z velké části mají pravdu, nicméně existuje metoda vytvořená k blafování hráčů, kteří nejspíše blafují. Nazývá se meta-blaf. Tato metoda je používaná spíše pokerovými veterány s velkými zkušenostmi. Dalším předpokladem pro úspěch je znalost soupeře. Jednoduše se snažíme původnímu blaferovi naznačit, že máme opravdovou handu.

Faktem je, že vyblafovat hráče hrající solidní hru je mnohem jednodušší, než hráče, kteří jsou příliš loose nebo si nejsou schopni vymezit range hand, které můžete hrát. Meta-blaf je také způsobem, jak nachystat past těm, kteří ji obvykle chystají. Nicméně meta-blaf doporučujeme používat pouze tehdy, pokud jste přesvědčeni, že daný soupeř opravdu jen blafuje. Dále by bylo chybou, použít meta-blafy proti zkušeným hráčům – přímé blafy budou stačit.

Pojištění proti blafování

Nejlepším pojištěním při blafování je, mít vyvinutou schopnost čtení soupeřových hand. Pokud reprezentují sílu a Vy jste je už přečetli jako slabé, důvěřujte svému readu. Například jsem hrál proti mladému muži, který rád psal do chatu své odhady na handy ostatních hráčů. Všiml jsem si, že měl opravdu dobrý odhad a ve většině situací se trefil. Přesně tato schopnost slouží jako nejlepší obrana před blafy soupeřů. Pokud soupeřovu handu přečtete jako slabou a on vsadí, můžete klidně dorovnat. Pokud ji ale přečtete jako silnou a soupeř vsadí, pak složte. Další výhodou je, že časem si hráči všimnou Vašich dobrých čtecích schopností a nebudou mít zájem proti Vám blafovat.

Shrnutí

K zvládnutí umění, kterým blafování nesporně je, potřebujete znát své soupeře. Nemůžete vyhrávat, aniž byste byli schopni určit rozdíly mezi jednotlivými hráči. Pamatujte si, že dobří hráči kromě mixování hry také přizpůsobují své blafy momentální situaci u stolu a osobnostním rysům jednotlivých hráčů. Jakmile budete jednou vědět, jaké typy blafů na Vás používá Váš soupeř, dozvíte se také, jak blafy můžete použít k tomu, abyste jej porazili.