Související články:

Sdílejte:

Některé věci se prostě nemíchají. Víno a whisky. Soustředění a hlasitá hudba. Nebo třeba pověrčivost a poker.

Pověrčivost je pro profit v pokeru zničující. Věřím v to, že ta „nejdražší“ věc, kterou si hráč může přinést k pokerovému stolu je jakýkoli talisman pro štěstí. Když jsem na pochybách, obvykle poslechnu mou intuici, ale to není to samé jako pověrčivost. Preferuji rozhodování na základě matematiky a vnímaní, ale když není zbytí, poslechnu svou intuici. Nemám odbornější řešení dané situace, takže mi nic jiného nezbývá.

Ale pověrčivost je něco úplně jiného. Budete-li pověrčiví, budete dělat věci, které jsou v rozporu se zdravým rozumem a analýzami jednotlivých situací. A budete tak přicházet o peníze. Neříkám, že jsem nikdy neměl nějaké menší stavy pověrčivosti. Říkám, že proti těmto stavům musíte bojovat.

Jednou za mnou přišla jedna žena a stěžovala si na své neštěstí s ruletou. Řekla: „Doyle, není jednoduché nacházet šťastná čísla. Už si myslíš, že jsi na ně přišel a najednou se změní.“ Ano, právě jste viděli učebnicový příklad pověrčivosti. Buďte si jistí, že jedinou cestou k zisku v pokeru jsou logická rozhodnutí. Vše ostatní je cesta do pekel.

Jednou jsem se krátce seznámil s klukem jménem Alexandr. Zmizel stejně rychle jako se objevil, ale to je vedlejší. Alexandr byl tak pověrčivý, že začal panikařit kdykoliv ho někdo oslovil jako Alexe. Vlastně byl vyloženě naštvaný. Myslel si, že mu to nosí smůlu.

Po většinu času bylo jeho přání respektováno, ale jednoho dne si ke stolu přisedl slavný americký hráč Amarillo Slim. Slim blafoval a Alexandr přemýšlel a přemýšlel. Následně pomalu natáhl svou ruku ke svým žetonům a tím pádem naznačoval, že dorovná. Slim vyhrkl: „Pojď Alexi, je to na tobě!“ A Alexandr samozřejmě svou handu zahodil, protože si myslel, že Slim mu právě svým oslovením přinesl smůlu.

Ale to nebyla nejdivnější Alexandrova pověra. Jedné noci seděl u stolu a vypadal směšně, protože na sobě měl tričko s mnoha různými kapsami. Velké, malé, různé tvary.. to vše na divném materiálu. Jen si sedl ke stolu a díval se. Kdykoli viděl velkou handu vyhrát pot, jednu kapsu z trička odtrhl. Zaujalo nás to, ale nejprve nikdo nic neřekl.

Konečně někdo sebral odvahu a zeptal se. Alexandr vysvětlil, že mu tuto „strategii“ poradil jeho otec. Otec mu řekl, aby utrhl jednu kapsu kdykoliv uvidí handu, kterou by chtěl a že díky tomu získá větší porci štěstí…. Nefungovalo to. Alexandr začal hrát a brzy prohrál většinu zbytku svého bankrollu. Následně se odporoučel ke stolům s blackjackem a už nikdy se nevrátil.

A to byl Alexandrův konec. Ano, byl pověrčivější než většina pokerových hráčů. Ale věřím, že jakákoliv míra pověrčivosti Vás může zničit, necháte-li ji řídit Vaše rozhodnutí.