Související články:

Sdílejte:

Profesionální pokerový hráč Faraz Jaka přibližuje, jak se naučil polidštit známé pokerové profesionály.

Faraz Jaka se stal Player of the Year World Poker Tour v sezóně 2009 – 2010, dostal se na dva finálové stoly WPT (na penězích se umístil pětkrát), dva finálové stoly WSOP (na penězích se umístil celkem 10x) a jeho celoživotní výhry do dnešní doby dosahují k neuvěřitelným 4 milionů dolarů. Vedle pokeru se věnuje své společnosti Axis CasterBoarding, která se zabývá výrobou dvoukolečkových skateboardů.

Všichni si zkrátka myslí, že všichni máme spoustu peněz a můžeme žít jako rockové hvězdy – vyhodit všechny peníze a vydělat si další. Lidé si neuvědomují, že nemůžeme tímto životním stylem žít. Lidi, které vídáte v televizi, tímto stylem buď nežijí, nebo si na tento životní styl chvíli zahrají a pak skončí na mizině. Mám nutkání o tom mluvit, protože je to podvod.

Existuje mnoho milných představ o tom, jak veřejnost věci vnímá a jaké ty věci ve skutečnosti jsou. Skutečnost by měla být transparentnější. Vedle pokeru to existuje i v dalších komunitách, takže ten problém je všeobecný. Poker je jenom komunita, do které patřím a mohu tak na něj problém správně vyložit.

V živých pokerových turnajích Jaka vydělal více jak 3,9 milionů dolarů, v online turnajích potom něco přes 2,8 milionů dolarů. Když tato dvě čísla sečtete, dostanete se na neuvěřitelných 6.700.000 dolarů. Všichni víme, že tato čísla jsou jen výhry, ale určitě je velice snadné zapomenout na to, co je skutečný výnos. Jaka to vysvětluje následovně:

„Když se podíváme na čísla podnikání, moc dobře víme, že příjmy samy o sobě vůbec nic neznamenají. Musíte vědět, jaké jsou náklady, protože společnost s milionem dolarů na příjmech může na náklady vydat 50.000 dolarů, ale stejně dobře třeba i 500.000 dolarů. Lidé by proto měli pochopit, že čísla, která létají v televizi a dalších médiích, jsou jenom příjmy. Typický hráči jsou backováni (dělí se se svým sponzorem o placení buy-inu, ale i o případnou výhru) a sami za sebe do turnaje vkládají přibližně 50% a spoustu peněz vydají na cestovném a ubytování. Také musejí platit daně, které jsou ve většině zemí docela vysoké.

To vyvolává otázku, kolik vyděláte peněz z jednoho milionu dolarů v případě, že jste backováni? Neustále si připomínejme, že existují výjimky, těch je ovšem skutečně málo.

Tak například někdo jako je Michiel Brummelhuis ze své výplaty November Nine musí platit 29% daně, bez ohledu na to co se děje, jelikož bydlí v Nizozemsku. Marc MacLaughlin je z Canady a vláda Spojených Států mu tak okamžitě sebere 30% z výhry. Pak jsou tu hráči, kteří jsou stackováni a už několik let čekají na výhru. Třeba takový JC Tran, který na šesticifernou výhru nedosáhl už od srpna roku 2009. Tihle hráči si na výhru nebudou stěžovat a to i přestože jim z ní moc nezůstane – díky ní se ale dostanou zase „na své“.

„Pokud v turnajích vyhrajete milion dolarů, v první řadě stále nemáte bankroll na to, abyste hráli turnaje s 10.000 dolarovým buy-inem. Jste backováni, takže dostanete 500.000 dolarů, když odečtete náklady za rok, tak jste na 400.000 dolarech, po zdanění jste na 250.000 dolarech, nebo možná dokonce na 200.000 dolarech. Přemýšlejte o tom. Někdo, kdo vyhraje milion dolarů si domů nakonec odnese třeba jen 200.000. Myslím, že tohle věci uvádí trošku do perspektivy. Dá se říct, že jakmile uvidíte někoho vyhrát, abyste dostali jeho skutečný zisk, v mnoha případech musíte výhru vydělit pěti.