Související články:

Sdílejte:

Heads-up: Jak hrát a vyhrávat? (1.díl)

Tento seriál vás provede hlavními nástrahami heads-up Hold’em pokeru a prozradí vám, jak byste měli hrát, aby peníze nakonec zůstaly ve vaší kapse, nikoliv v kapse vašeho soupeře.

Dnes se podíváme na hru po flopu.

Hra na buttonu – v pozici

Stejně jako ve hře preflop budeme využívat pozici. Na buttonu tedy budeme většinu našich hand raisovat. V případě, že soupeř karty položí, hra pochopitelně končí a začíná další. Jenže co když budeme dorovnáni?

V tomto případě budeme volit continuation bet a to téměř v každé situaci. Ne úplně pořád, ale tak v 80% případech určitě. Nebetujeme například proti agresivnímu soupeři pokud máme monster (set), ale slowplaying se v heads-upu obecně nevyplácí. Je jedno jestli nás trefil top pár, máme draw nebo jen bluff. C-bet nechá vašeho soupeře v nejistotě o síle vaší handy a v konečném důsledku může způsobovat chyby a tilt. Samozřejmě, i špatný protihráč po čase zjistí, že většinu potů c-betujete a začne vás dorovnávat nebo raisovat i s méně silnými handou nebo bluffem. Toto vám může pomoci při získávání value po trefení flopu. Například na flopu J-7-3 s QJ často dostanete call se středním párem.

Když pot chceme získat bluffem, neměli bychom zbytečně raisovat více než polovinu potu. Naopak, pokud máme silnou handu a chceme z ní získat value, potřebujeme vybudovat pot. Jako kompromis těchto dvou možností je sázka vždy stejné částky. Se stejnou velikostí sázky totiž soupeři nebudete čitelní, což je v heads-upu asi nejdůležitější

Velikost betu by měla být přibližně 2/3 potu, ale závisí to i na typu soupeře. Proti tzv. calling stations, tedy hráčům, kteří vás až na river dorovnají s middle párem, budeme betovat většinou pouze pro value, a více a to 80% až 100% potu. Naopak proti hráči, který karty často položí, budeme sázet častěji, ale menší částky ve velikosti asi 50-60% potu.

Hra na big blindu – mimo pozici

Na big blindu se do potu dostaneme dorovnáním raisu od soupeře na buttonu nebo po 3betu a dorovnání. Při flat callu musíme checkovat téměř jakýkoliv flop a dáme protihráči prostor na hru, naopak při 3betu z naší strany pokračujeme c-betem, který jsme zmiňovali výše. Silné handy a monster draw (open-ended straight draw + flush draw) se vyplatí check-raisovat. Hráč v pozici totiž podobně jako my často raise a c-beţnou téměř libovolnou handu, stačí se podívat na naše startovní kombinace.

Proti tight hráčům se vyplatí po flopu tzv. donk beţnout. Řekněme, že jsme na flopu trefili set a víme, že náš soupeř je tight. Pokud bychom jen checkli flop a následně dorovnali soupeřův raise, získáme přibližně 50-70% potu. Donk bet je dobrá volba, protože soupeř bude mít pocit, že má lepší handu. Můžeme tedy očekávat raise a přesně to chceme – budovat pot se silnou handou. Výhoda donkbettingu, jak již z názvu vyplývá, je fakt, že většina hráčů ho nebere vážně a považuje ho spíše za projev slabosti.

Získávání informací o soupeři

Hned v první části mého miniseriálu o hraní heads-upů jsem vám doporučil hrát jen jeden stůl najednou. Kromě soustředění se na jeden stůl se lépe sbírají informace o soupeři. Po každé ruce, která dojde do showdownu, byste si totiž měli zapnout záznam hry. Zjistíte totiž cenné informace o soupeři – jak hrál kterou kombinaci před flopem, na flopu a dalších streets. Tyto znaky soupeřovy hry jsou skutečně k nezaplacení a bez zpětného sledování záznamu her, které šly do showdownu přijdete o hodně.

Závěr

Když si tento článek shrneme, logicky navazujeme na hru před flopem, využíváme pozice. V pozici téměř vždy c-betujeme. Své dobré handy necheckujeme. Tedy kromě případu, že máme nuts a od soupeře nemůžete dostat žádné peníze. Naopak po dorovnání soupeřova raisu většinou checknene.