Související články:

Sdílejte:

Být vyhrávajícím hráčem není jen o hraní dobrých karet – záleží také na tom, abyste činili dobrá rozhodnutí. A jedním z nejdůležitějších rozhodnutí (kterému navíc čelíte pokaždé, když usednete ke cash game stolu) je: Měl bych skončit nebo bych měl pokračovat v hraní?

Kdy byste měli pokračovat ve hře?

Mnoho hráčů hraje jen krátce, když vyhrává a dlouho, když prohrává. Dělají tedy přesný opak toho, co by měli dělat.

Když vyhráváte, minimálně jeden (ale spíše více) hráč(ů) musí prohrávat. A když člověk prohrává, často je to způsobeno tím, že prostě nehraje dobře. Ale vy ano.

Když vyhráváte, ostatní hráči se vás bojí – máte dobrou table image. A když máte dobrou table image, projdou vám i věci, které by vám v situaci, kdy byste prohrávali (a měli špatnou table image), neprošly. Můžete například víc blafovat. Prohrávající hráči se obvykle nechtějí postavit vyhrávajícímu hráči, mají totiž strach. Vlivem této skutečnosti je pro vyhrávající hráče snazší sbírat poty. Můžete reprezentovat silné kombinace, aniž byste je ve skutečnosti drželi, protože soupeři momentálně věří tomu, že vám chodí karty. Nic by se ale nemělo přehánět.

Skončit, když vyhráváte, byste měli jen tehdy, pokud jste unavení a nebo když začnete hrát špatně.

Kdy byste měli skončit?

Mnoho hráčů se v situaci, kdy prohrávají, prakticky není schopno se od pokerového stolu „odlepit.“ To je chyba. Musíte mít na paměti, že vždycky budete mít šanci na reparát – pokud ne hned zítra, tak třeba pozítří, příští týden atd. Osobně o pokeru přemýšlím jako o jedné velké session skrze celou mou kariéru. Většinou končím tehdy, když prohraju více než 30 BB.

Existuje hned několik důvodů, proč tak činím: Za prvé, pokud v jeden den prohraju hromadu peněz, v příštím dni se necítím zrovna dvakrát sebevědomě. A to znamená, že nemusím hrát svou nejlepší hru. V takovém případě si většinou dám několik dní pauzu, abych si pročistila hlavu.

Druhým důvodem je to, že když prohraju více než 30 BB, je poměrně pravděpodobné to, že nehraju dobře. Můžu si myslet, že hraji svou „A“ hru, ale ve skutečnosti to tak pravděpodobně není. Když prohráváte, obvykle nejste schopní se na své kroky dívat objektivně. Přece jen, nejsme roboti, ale pouze lidé.

Seriál "Jennifer Harman radí" má další díly: