Související články:

Sdílejte:

Lou Krieger

Tento článek je posledním dílem čtyřdílného seriálu o blafování. Dnes se podíváme na další strategické postupy při blafování v různých situacích a představím Vám další slavný blaf pokerové historie.

Blafování a pozice

Ve většině případů je velkou výhodou, když jednáte jako poslední a viděli jste tak, jak jednali Vaši soupeři. Ale když blafujete, často je výhodné jednat jako první.

Pokud soupeř checkuje a Vy zvolíte bet, soupeř si uvědomí, že se snažíte využít toho, že ukázal slabost. Výsledkem bude, že často dorovná nebo bude dokonce raisovat (pokud je agresivní hráč) s marginálními handami.

Ale betováním z první pozice si v očích soupeřů budujete image toho, že opravdu držíte silnou kombinaci. Přece jen, betujete proti někomu, kdo může držet silnou kombinaci. Soupeř si to uvědomí a mnohem častěji svou marginální kombinaci složí.

Blafování proti více než jednomu soupeři

Šance na úspěch blafu se s přibývajícím počtem soupeřů exponenciálně snižuje. Čím více soupeřů, tím větší pravděpodobnost toho, že někdo dorovná…

Řekněme, že stojíte proti jednomu soupeři a myslíte si, že Váš blaf uspěje v 1/3 případů. To nejsou špatné odds, zejména pokud se jedná o velký pot. Řekněme, že velikost potu je $90 a musíte vsadit dalších $30. V takovém případě byste dvakrát prohráli $30, ale ve třetím případě byste vyhráli $90, takže v dlouhodobém měřítku se jedná o motiv s pozitivním EV.

Ale co se stane, když do situace přidáme třetího hráče? Opět si myslíte, že dalšího hráče úspěšně vyblafujete v 1/3 případů. Přítomnost dalšího hráče samozřejmě také zvýší pot. Řekněme, že v potu nyní je $130.

Ačkoliv se velikost potu zvýšila aritmeticky, šance na úspěch blafu rostla resp. klesala geometricky. Vaše šance se z 1/3 situací „scvrkla“ na 1/9 situací. Takže vidíte, že pot nenarostl o tolik, aby se blaf vyplatil. V dlouhodobém měřítku se tedy jedná o situaci s negativním EV.

Implicitní hrozba

Blafy fungují nejlépe proti nízkému počtu soupeřů. Čím méně, tím lépe. Tři soupeři už jsou skoro vždy až příliš. Dokonce i blaf proti dvěma soupeřům je složitý.

Ale existuje i jedna výjimka. Předpokládejme, že na board už nepřijdou žádné karty. Pokud jednáte jako první a čelíte dvěma soupeřům, můžete blafovat, pokud si myslíte, že poslední hráč měl draw a nezkompletoval ji.

Řekněme, že hrajete hold’em poker a na flop dorazily dvě karty stejné barvy (další karta stejné barvy už ale nedorazila). Pokud daný soupeř po flopu i turnu jen dorovnával, existuje slušná šance na to, že měl flush draw, kterou nezkompletoval. V takovém případě je velice pravděpodobné, že po Vaší sázce na riveru svou kombinaci složí, i kdyby Vás podezíral z blafování. Jelikož svou draw nezkompletoval, je si vědom toho, že dost možná není schopen porazit ani Váš blaf.

Hráč uprostřed má důvod k obavám. Pokud betujete, nemusí se totiž bát jen toho, co držíte Vy, ale také toho, co může držet soupeř za ním. Pokud má hráč uprostřed marginální kombinaci – takovou, se kterou by dorovnal, kdyby proti Vám byl v heads-upu, v této situaci ji dost pravděpodobně složí. Má totiž dvě starosti:

a) Vaše handa může být silnějšího než jeho.

b) Handa soupeře za ním může být silnější než jeho.

Pokud je soupeř uprostřed dobrým hráčem – dostatečně dobrým na to, aby místo tvrdohlavého dorovnání svou marginální handu složil, můžete tohoto strategického prvku využít.

Slavné blafy: Stu Ungar vs. Ron Stanley

Měl jsem to štěstí, že jsem tento blaf sledoval osobně. Stal se v roce 1997 na WSOP.

Stu Ungar dominoval finálnímu stolu. Byl chipleaderem již od začátku a místo toho, aby se držel stranou a sledoval, jak se jeho soupeři navzájem vyřazují, se rozhodl útočit.

Jednou raisoval sedm hand po sobě. Blafy? Samozřejmě. Ale žádný z jeho soupeřů nechtěl riskovat vyřazení z turnaje, takže blafy dopadly úspěchem. Rozdíly v odměnách za umístění už byly vysoké, takže se všichni hráči snažili držet zuby nehty ve hře.

Ale kromě Ungara začal hrát agresivně i profesionál Ron Stanley a za krátkou dobu už měl jen o cca $200 000 méně než Ungar. Na chvíli to i vypadalo, že Stanley se stane novým chipleaderem.

Ale o několik hand později se proti sobě tito dva hráči postavili v heads-upu. Ungar byl na pozici big blindu a Stanley dorovnal blindy. Na flop přišlo . Stanley, zkušený profesionál, si všimnul, že pokaždé, když Ungar na flopu chytí pár es, checkuje a betuje až na turnu. Ungar checkoval, takže Stanley považoval za pravděpodobné, že Ungar opět v ruce drží eso.

Na turn dorazila karta a Stanley, který ve své ruce držel devítku, vsadil $25 000. Ungar raisoval na $60 000 a Stanley dorovnal. Na river přišla karta . Stanley checkoval a Ungar betoval $225 000. Stanley složil a Ungar ukázal své karty – držel . Ungar neměl vůbec nic, byl to totální blaf. A Ron Stanley odhodil nejlepší kombinaci. Viditelně vynervovaný Stanley vypadl jen o pár hand později a Ungar doslova přejel zbývající soupeře.