Související články:

Sdílejte:

Lou Krieger

Jedna z chyb začínajících hráčů je ta, že se snaží o vytvoření strategie, kterou budou moci během hry stereotypně používat. Tito hráči hledají metodiku a různé strategické modely pro konkrétní situace, ale přitom ignorují jednu ze základních pokerových charakteristik, která se nevyskytuje v mnoha jiných hazardních hrách – zatímco strategické linie uvažování se mění jen zřídka, taktické metody jsou předmětem situačních úprav.

Ano, výše uvedená věta vypadá hrozně abstraktně, takže tady je několik konkrétních příkladů.. Strategickou linií je například betování v situacích, kdy máte silnou kombinaci. Každý dobrý pokerový hráč Vám potvrdí, že správný výběr kombinací (= selektivní hra) a agresivní hra jsou klíči k výhře. Naopak, když se rozhodujete kdy a za jakých okolností si vybírat dané kombinace a hrát agresivně, dochází k úpravám taktických metod.

Ve svém jádru selektivní hra říká, že byste měli mít soubor norem, podle kterého byste handy třídili na ty, které můžete hrát a na ty, které byste měli zahodit. Ale začínající hráči – a také zkušenější hráči, kteří z nějakého důvodu začínají (konečně) brát hru vážně – často hledají neměnný soubor norem, který by jim sloužil jako vodítko při rozhodování o tom, které handy hrát a které zahodit. I když pravidla tvořící hranici mezi hratelnými a nehratelnými handami mohou někdy být jasné jako křišťál, často jsou spíše šedé a zamlžené. Koneckonců, i naprostý začátečník se může rychle naučit to, že AA má hrát pokaždé, kdežto 72o nemá hrát nikdy. To není problém. Ale to, zda hrát handy jako KT, A9, QJ nebo to, zda raisovat, dorovnat nebo složit s párem sedmiček je už jiný případ – jedná se o otázky bez jasných odpovědí. Ani ti nejlepší hráči nedokáží poskytnout jasnou odpověď na otázky ohledně hry těchto kombinací.

Prakticky každá kniha o hold’em pokeru obsahuje tabulku toho, jaké startovní kombinace hrát z jaké pozice, nicméně nehledě na fakt, že rady na toto téma nabízí naprostá většina pokerových teoretiků a spisovatelů, taktika musí být často z mnoha různých důvodů pozměněna. Mezi tyto důvody patří například pozice, počet hráčů v potu, povaha hry, velikost bankrollu, momentální table image, herní dovednosti Vás a Vašich soupeřů atd…. A to nemluvím o tom, že změnu si vyžaduje také short-handed hra, turnaj, varianta hry (pot limit, no limit…) – takže už víte, že faktorů, které byste měli zahrnovat do svých propočtů, existuje celá řada.

To záleží na…

Právě proto pokeroví profesionálové na mnoho otázek odpovídají „to záleží na“. Výběr taktiky se může u různých hráčů dramaticky lišit, nicméně celková strategie zůstává stejná. Hráči by se měli naučit analyzovat situaci a následně činit rozhodnutí, která budou založená na faktech a okolnostech, nikoli na mechanickém opakování jednoho a toho samého postupu.

Osobně věřím, že tabulky startovních kombinací začátečníkům pomohou s většinou situací. Pomáhají jim v době, kdy se učí analyzovat situace a činit rozhodnutí založená na momentálních okolnostech, nikoli na pevně daném postupu, který si přečetli v nějaké knize.

Také věřím v to, že nějakou dobu se začátečníci musí držet rad v knihách. Až po určité době budou mít dostatek pokerových dovedností na to, aby se odklonili od hry doporučované v dané knize. Stejně tak, jako musí malíř vybrousit techniku a muzikant musí cvičit na svůj nástroj, pokerový hráč se musí nejdříve držet „pomocných osnov“ a až poté může dát prostor své kreativitě a improvizaci. Základní pokerová teorie tak začátečníkům pomáhá s jejich adaptací.

Široká škála proměnných faktorů má na svědomí to, že je nemožné vytvořit tabulky, které by hráči poradily nejlepší možný způsob hry pro danou situaci. Výsledkem je to, že pokerový hráč má v ruce mapu a kompas, který je v nejlepším případě trochu zamlžený a nejasný. To dostanete na startovní čáře. A je jen na Vás, abyste za pomoci studia pokerových materiálů, sbírání herních zkušeností a objektivního hodnocení Vaší hry přišli na to, jaké rozhodnutí máte v dané situaci učinit.

Jakmile zvládnete pokerové základy, můžete si najít vlastní cestu – nemusíte a neměli byste se držet dogmat.