Související články:

Sdílejte:

V minulém článku jsem Vám slíbil, že nyní se zaměříme na nekorektní koncepty, takže jdeme na věc.

Nekorektní pokerové koncepty

1) Hlavní důvod toho, že nemůžete se ziskem hrát tolik hand proti znalým soupeřům je, že hrají příliš tight (konzervativně).

Nemůžete se ziskem hrát tolik hand proti znalým soupeřům – to je správně. Ale pravým důvodem není to, že tito soupeři hrají příliš tight. Mnoho dobrých hráčů vůbec nepoužívá tight strategii. Takže proč byste si měli lépe vybírat handy, se kterými se těmto soupeřům postavíte?

Je to jednoduché. Proti slabým soupeřům nemusíte začínat s handami, se kterými byste měli dosáhnout zisku, když budou všichni soupeři hrát, tak jak mají. Stačí Vám, když budete začínat s handami, se kterými byste měli dosáhnout zisku, když budou všichni soupeři hrát tak, jak očekáváte!

To znamená, že proti slabým soupeřům můžete hrát i s kombinacemi, se kterými byste proti kvalitním soupeřům neměli šanci na výhru. A pořád dosáhnete zisku. Můžete vlastně hrát stejné slabé kombinace, které ničí Vaše soupeře, když se je sami rozhodnou hrát. (To ale neznamená, že můžete hrát s jakýmkoli odpadem – stále platí, že je rozhodně lepší své soupeře tlačit se silnou kombinací.)

Slabí hráči dělají hodně chyb, takže pokud rozšíříte svou range a budete hrát rozumně, využít mixování hry a hlavně využijete chyb slabých soupeřů, bude Vám odměnou hezký zisk. Pokud ale sedíte u stolu se silnými hráči, rozhodně byste měli svou range startovních kombinací zúžit. Nejde ani tak o to, že tito soupeři hrají až příliš opatrně, jako o to, že na cestě k showdownu nedělají tolik chyb a Vaše počáteční investice do slabé startovní kombinace se Vám nevrátí.

2) Peníze se v pokeru dají dobře vydělat tak, že se několik hráčů složí na bankroll a následně pošlou nejlepšího z nich ke stolu s limity, které by si jednotlivě nemohli dovolit.

Špatně. Tohle je hloupý způsob. Často uvidíte hráče na middle limitech, jak se dívají ke stolům s vyššími stakes a za chvíli si řeknou: „Hele, ty hraješ dobře. Mohl bys u toho stolu vydělat hromadu peněz.“ A někdo jiný dodá: „Pojďme se složit – každý dá $2500 a jeden z nás půjde hrát s bankrollem o velikosti $10 000. Třeba se nám bude dařit a vyděláme balík.“

Problém je následující. Tito čtyři hráči si mohou vést dobře na stolech s limity $75/$150. Ale jejich cílovou hrou nyní jsou např. limity $300/$600. A jak určitě víte, na vyšších limitech bude hra těžší. Nejde jen o dostatek financí, ale také o dostatek dovedností! Ve většině případů skončí takové „dobrodružství“ fiaskem. Peníze by tito hráči rozumněji využili při samostatné hře na jejich obvyklých limitech.

3.) Stejně jaké veškeré sofistikované pokerové strategie, blafování nám poskytuje největší zisk proti těm nejslabším soupeřům.

To je absolutně nesprávné tvrzení. Existují zkušení hráči, kteří neustále prohrávají, ale vyhrávali by, kdyby tento koncept správně pochopili. Proti slabým soupeřům nechcete blafovat. Jejich hlavní chybou je, že až příliš často dorovnávají. A když až příliš často dorovnávají, logicky je častěji nachytáte se slabou handou. A taky Vás logicky nachytají při blafování častěji než by Vám bylo po chuti.

Chcete-li blafovat, nasměrujte blaf proti znalému soupeři (ideálně takovému, který se chlubí tím, že v nevýhodné situaci dokáže své karty složit). Blafování nejlépe funguje proti rozumným soupeřům. Snahou o blafování proti slabým soupeřům jen přijdete o peníze. Takže se tomuto kroku raději vyhněte.