Související články:

Sdílejte:

V tomto dvoudílném seriálu Vám představím korektní a nekorektní pokerové koncepty. Začneme koncepty, které jsou korektní.

Korektní pokerové koncepty

1) I zkušení hráči se dopouštějí té chyby, že raisují se silnou, ale ne neporazitelnou handou na finální street, přičemž se po nich na tah dostane ještě další hráč.

Nehledejte nějakou past. Je korektní, že tato strategie je obvykle chybná. A je korektní, že zkušení hráči se této chyby často dopouštějí. Raisování v takovéto situaci ale poskytuje jen málo výhod. Pokeroví profesionálové v těchto situacích někdy raisují, protože když dorovnají, často dorovná ještě někdo jiný (overcall) a oni tak vyhrají dva bety. Pokud raisujete, můžete vyhrát dva bety, když hráč za Vámi složí a hráč, který původně betoval, dorovná. Hlavní risk pouhého dorovnání je, že můžete mít skvělou handu, která ale vyhraje jen jeden bet (pokud už žádný jiný hráč nedorovná).

Nicméně toto riziko je obvykle zastíněno jinými faktory. Váš call často poskytne lepší odds pro call hráči za Vámi, takže můžete vyhrát více než kdybyste raisovali a hráče za Vámi tak vyhnali z potu. Další nevýhodou raise je, že pokud bude hráč za Vámi re-raisovat (což mimochodem znamená, že nejspíše drží hodně silnou kombinaci), hráč, který původně betoval často složí a Vy tak budete riskovat 3 bety bez navýšení svého potenciálního zisku.

Shrnuto a podtrženo, pouhé dorovnání bude jen velice zřídkakdy chybou, nicméně raisování v těchto situacích Vás v dlouhodobém měřítku může stát hodně peněz. Pokud jste si skoro jistí, že máte nejlepší handu, pak je to v pořádku. Nicméně ve většině případů, kdy budete držet silnou kombinaci, stejně budete mít pochybnosti o tom, že Vaše kombinace je opravdu tou nejlepší. Je tedy lepší dorovnat a poskytnout soupeři za námi lepší pot odds pro dorovnání. V této prostřední pozici raise obvykle není tím správným krokem.

2) Když dám nějakému hráči sofistikovanou pokerovou radu, která mu v průběhu dalšího roku ušetří $20 000, nemusí to dopadnout tak dobře, jako kdyby daný hráč následoval radu totálního nováčka, který neví nic o vědecké stránce pokeru.

Jak to může být korektní? Pojďme se společně zapřemýšlet. Řekněme, že Jack prohraje průměrně cca $25 000 za rok. Ale má špatné pozorovatelské schopnosti a zvyk, dostávat se do tiltu. Takže si k němu sednu a řeknu mu, že po riveru málo raisuje a že by měl méně hrát malé páry. Uvěří mi (což dává smysl, protože mám pravdu) a zařídí se podle mých rad.

Fajn. Jack má další průměrný rok a ve výsledku skončí v mínusu jen $5000. Takže bych na sebe měl být hrdý, správně? Jack nevylepšil své pozorovatelské schopnosti a pořád se dostával do tiltu, ale díky mým radám se mu podařilo snížit své ztráty o celých $20 000. Jsem skvělý učitel nebo ne?

Ale počkat! Řekněme, že Jack raději poslechne radu své přítelkyně. Ta neví o komplexních pokerových strategiích vůbec nic, ale ví, že Jack končí každý rok v mínusu. A tak mu řekne, aby s pokerem skončil. Jack tak ušetří $25 000 ročně, což je ještě o $5000 víc, než kdyby se řídil mou radou. Pointou je, že pokud Vám pokerová rada a) nepomůže zvýšit Váš profit nebo b) nepromění Vás z prohrávajícího hráče na vítěze, tak za moc nestojí.

3) Řekněme, že betujete a tři hráči dorovnají. Je pravděpodobnější, že hra je zisková, když jako první dorovná hráč s 2. nejlepší handou, poté hráč s 3. nejlepší handou a jako poslední hráč s 4. nejlepší handou než když jako první dorovná hráč s 4. nejlepší handou a poté hráči s 3. a 2. nejlepší kombinací.

Ačkoliv je výše uvedený koncept trochu složitý, je rozhodně korektní. Pokud hráči se silnými handami dorovnávají jako první, obvykle je daná hra lukrativní. Slabé overcally (dorovnání když už některý hráč předtím dorovnal) indikují ziskovou pokerovou hru a pro co jiného hrát než právě pro zisk? Pokerovou teorií zde je to, že každá handa, se kterou se daný hráč rozhodne dorovnat, by měla být silnější než handa, se kterou dorovnal hráč předešlý. Pokud tomu tak není, je dost možné, že Vaši soupeři místo pokeru hrají bingo a soustředí se pouze na sílu své vlastní handy – nehledí na to, co mohou držet jejich soupeři. Samozřejmě, že hráči s opravdu silnou kombinací mohou navyšovat, ale to už je jiné téma.

V druhé části článku Vám představím nekorektní pokerové koncepty.