Související články:

Sdílejte:

Hra po flopu je o mnoho rozmanitější, než hra před flopem. Mnoho hráčů v ní tak dělá chyby a to i v případech, kdy se jedná o hráče, kteří ve hře před flopem excelují. Této podstatné části proto budeme věnovat více pozornosti a pro ucelení znalostí začneme s obecnými koncepty hry jako je value betování, bluffování, slowplayování, nebo kontrola potu.

Value betování

Obecně bychom value betování mohli definovat jako sázení, o němž doufáte, že ho soupeř s horšími kombinacemi bude dorovnávat a vy tak za své lepší kombinace dostanete zaplaceno.

Abychom mohli mluvit o value betu, musí být tato sázka úspěšná ve více jak polovině případů. V opačném případě se nejedná o value betování, jelikož tato činnost pro vás bude ztrátová. Na tuto skutečnost je při hraní MTT turnajů třeba dbát zvýšené pozornosti – na rozdíl od cash games v turnajích nelze dokupovat žetony a tak je třeba vyhnout se hře s marginálními handami a coinflipům. Při hraní turnajů byste měli value betovat především s handami, které mají nad handami vašich protivníků velkou převahu, které jste si navíc poměrně jistí.

Tento koncept je velice důležitý. Pokud se naučíte odhadovat situace, ve kterých vás může dorovnat soupeř s horší kombinací a vsadíte v nich dostatečnou sázku, polovinu úspěchu máte v kapse. Pakliže naopak budete value betovat v situacích, kdy se v soupeřově range nachází více kombinací, které mohou vaši handu porazit, děláte obrovskou chybu, která vás bude stát nejednu výplatní pozici. Se situacemi, kdy je třeba přemýšlet o valuebetování se budete setkávat velice často. Tomuto konceptu byste tak skutečně měli věnovat velkou pozornost.

Uveďme si klasický případ. Držíte AQ, na pozici buttonu navýšíte a dorovná vás hráč na velkém blindu. Na flopu se otočí Q-10-3 a protivník checkne. Měli byste vsadit? Samozřejmě, že ano. V této situaci držíte nejvyšší možný pár a je velká šance, že soupeř vás dorovná s celou řadou horších kombinací.

Situace však nemusí být vždy tak jednoznačné. Vezměme si výše zmiňovaný příklad, ale řekněme, že namísto AQ držíte A10. Po flopu Q-10-3 váš protivník checkne a vy vsadíte standardní pokračovací sázku. Na turnu se otočí 4, soupeř checkne a to samé uděláte i vy, načež na river přistane 5. Měli byste value betovat?

V této situaci dělá spousta začátečníků obrovskou chybu a nevsadí. Vzhledem k vývoji hry je však zřejmé, že soupeř nedrží Q a na riveru vaši sázku může dorovnat s mnoha horšími kombinacemi, než je ta vaše. Ve své range má teď nižší pár jako je 66-77-88, handu s horší desítkou, například K10 atd. Pokud váš soupeř nevsadil (a neřekl vám tak tedy, že drží Q) a procheckoval i další karty na boardu, potom byste měli na riveru vsadit vy.

Nyní se vraťme k našemu původnímu příkladu, kdy na se na flopu otočí Q-10-3 a nyní si představte, že v takové situaci držíte A8. Měli byste vsadit? Možná se vám to bude zdát podivné, ale odpověď je jasné ANO! Sázet zde ovšem nebudete jen kvůli získání hodnoty, ale také kvůli ochraně své zranitelné handy. Na turnu se totiž může objevit spousta karet, které by z vaší kombinace mohly udělat outsidera.

O value betu v předchozím příkladu, tedy se stejnými kartami na flopu, bychom mluvili i kdybychom vsadili s kartami typu A3. Kdyby soupeř držel KJ a my bychom ho sázkou donutili své karty složit, byla by to skvělá zpráva. Dokonce se může stát, že vás protivník bude podezřívat z toho, že bluffujete a bude vás dorovnávat s handou výrazně horší, než je ta vaše. Všechny tyto situace přitom lze považovat za value bet, jediné co je třeba si uvědomit je, že každý tento value bet bude mít zcela jinou hodnotu. Existují velice výhodné value bety, ale také value bety, které mají mnohem menší hodnotu.

Začínající hráči by si také měli uvědomit, že value betovat by neměli pouze na základě přesvědčení, že držíte nejsilnější možnou kombinaci. V pokeru se totiž může stát, že budete čelit soupeři, který vás dorovná pouze v situaci, kdy vaše karty budou poraženy. V těchto situacích potom vsázení není value betováním ani náhodou. Ve výše zmiňovaném příkladu se dá rozumně očekávat, že vás soupeř dorovná s handami typu 66, 77 atd., tedy s kartami slabšími než je ta vaše.

Nyní si ovšem představte zcela odlišnou situaci. Sedíte na střední pozici a raisujete s QJ na ruce. Všichni pokládají a dorovnává vás pouze hráč na big blindu. Na flopu se otáčí . Protivník checkuje, vy vsázíte standardní sázku a jste dorovnáni. Na turn přichází 3s. Protivník checkuje, vy opět vsázíte a znovu jste dorovnáni. River přináší , soupeř checkuje. Měli byste vsadit? Rozhodně ne! Neexistuje příliš mnoho horších hand než je ta vaše, s kterými soupeř vaši sázku může dorovnat. na riveru se nabídla možnost barvy, ale také postupky, dvou dvojic atd. V tomto případě tedy nemá žádný smysl vsázet, jelikož váš raise by nebyl value betem, ale vyhazováním peněz z okna.

Velice důležitým faktorem při rozhodování o value betu je samozřejmě i pozice, na které se nacházíte. Pakliže na soupeře máte pozici, dostane se k vám více informací o síle jeho handy, díky čemuž dokážete lépe odhadnout sílu jeho kombinace a tudíž i chvíli, kdy byste měli value betovat. Pakliže budete sedět mimo pozici, důležité informace se k vám nedostanou a tak budete nuceni checkovat i průměrné hotové kombinace – vyjma hry na flopu, kdy byste v drtivé většině případů (cca 70% – 80%) měli po raisování na flopu pokračovat c-betem.

Tím nejdůležitějším při value betování je však znalost vašeho protivníka. Pokud ho znáte dobře, víte, jak hraje s kartami různých hodnot a jak reaguje na různě vysoké sázky, díky čemuž můžete správně odhadnout chvíli a samozřejmě i výši samotného value betu.