Související články:

Sdílejte:

Hra po flopu je o mnoho rozmanitější, než hra před flopem. Mnoho hráčů v ní tak dělá chyby a to i v případech, kdy se jedná o hráče, kteří ve hře před flopem excelují. Této podstatné části proto budeme věnovat více pozornosti a pro ucelení znalostí začneme s obecnými koncepty hry jako je value betování, bluffování, slowplayování, nebo kontrola potu.

Slowplayování

Slowplayování je velice ošemetné. Nováčci k němu často sahají v naprosto nevhodných situacích a přicházejí tak o spoustu žetonů. Obecně se dá říci, že slowplayování je naprosto nevhodným způsobem zahrání ve chvílích, kdy se dá očekávat, že váš protivník drží silnou, avšak ne tak silnou kombinaci, jako je ta vaše. To samé se pak dá tvrdit také o situacích, ve kterých hrozí, že soupeři dorazí karta, která mu umožní sestavit kombinaci, jež vás porazí.

Uveďme si příklad. Držíte QQ s kterým před flopem raisnete a jste dorovnáni jedním soupeřem. Na flopu se otáčí A-Q-J. Měli byste vsadit? Zcela jistě a to hodně! Pokud váš soupeř bude držet alespoň eso, bude s vámi ochotný hrát a za váš set vám zaplatí. Pokud však takovou handu nedrží, nebude s vámi ochotný ve hře pokračovat a to ani v případě, že vsadíte jen malou částku. Slowplayem v takovém případě byste nahráli tak leda soupeřům držícím například 9-10, kteří by dostali možnost levně se podívat na další kartu a sestavit tak postupku. Tito soupeři ovšem vaši obvykle vysokou sázku nedorovnají. Braňte se tedy a na slowplayování si vyberte vhodnější okamžik.

Slowplayování je dosti ošemetné i ve chvílích, kdy držíte velice silnou, třeba i neporazitelnou kombinaci. Je totiž třeba si uvědomit, že pakliže jste do teď vždy vsázeli standardní velikosti sázek a najednou jako mávnutím kouzelného proutku vsázíte pouze min raise, potom jste průhlední až běda. I poté, kdy trefíte monster handu je tak dobré sázet standardní sázky a dát soupeřům příležitost si myslet, že bluffujete, což vám může vydělat velkou spoustu žetonů.

Slowplayování také obvykle nebývá vhodné před flopem. U pokerových stolů je často k vidění, že některý hráč z pozdní pozice pouze limpne do hry jako 5 hráčů sedících před ním a v showdownu ukáže AA a začne se rozčilovat, že jeho handa prohrála. Pokud před flopem chytnete AA nebo KK a před vámi několik hráčů limpne do hry, měli byste navýšit, abyste pole hráčů, kteří se dostali na flop zredukovali, s čímž zredukujete i šance, že vaše karta bude poražena. I AA je totiž za jistých podmínek dost dobře zranitelná karta.

Z předešlého tvrzení však existuje velice dobrá výjimka. Jedná se o situace, kdy se budete nacházet v pozdnějších fázích turnaje, budete sedět například na big blindu a soupeř na buttonu raisne, načež ho s AA pouze dorovnáte a budete očekávat, že bude v sázení pokračovat i na flopu, turnu a riveru. Pokud v těchto okamžicích budete sedět na průměrném stacku, můžete se rozhodnout pouze dorovnávat sázky velice agresivního soupeře a zkusit se tím zdvojit (vyhrát dvojnásobek chipů). Riziko, že soupeři dáte možnost podívat se levně na flop, zde totiž mohutně vyváží šance, že vyhrajete velkou spoustu žetonů, která vám umožní dostat se v turnaji o pěkný kus dál.

Slowplayování – shrnutí

Vždy když hrozí riziko, že soupeři může dojít karta, díky které vaši silnou kombinaci porazí, měli byste zapomenout na slowplayování a začít pořádně sázet. Pokud naopak držíte velice silnou kombinaci, která nemůže být poražena, můžete zkusit předstírat slabost a dát soupeři kartu, která by jeho kombinaci mohla vylepšit natolik, aby byl ochotný do potu nasypat ještě pár žetonů navíc. Předstíraná slabost v takových okamžicích soupeře může přimět i k pokusu sebrat vám pot bluffem. I zde je však důležité znát svého soupeře a samozřejmě se také snažit nebýt příliš nápadní.