Související články:

Sdílejte:

Opačná pravděpodobnost

Sedíte u pokerového stolu, sledujete akci a Váš mozek stále mění pohled na situaci. Když na Vás přijde řada, musíte udělat nějaké rozhodnutí. Tak se to děje pořád, ale jak celý tento proces ve skutečnosti funguje?

V pokeru existuje mnoho odds a matematických konceptů, prostřednictvím kterých můžete zjistit, jak často se určité věci stanou. Pravděpodobně víte, jak často před flopem dostanete pocket AA a možná víte také to, jak často ke svému pocket páru na flopu chytíte třetí kartu a tedy zkompletujete set.

Možná si nejste úplně jistí šancemi tří párů proti straight draw nebo flush draw na turnu při hře Omahy. Ale upřímně – jak často používáte tato čísla, když jste na řadě a soupeři navíc hrozí tím, že Vás „nakopnou do citlivých partií“?

U stolu se tolik nekalkuluje

Pravdou je, že většina hráčů během handy příliš výpočtů neprovádí. Hráči matematiku využívají spíše mezi jednotlivými hrami, aby si ujasnili, zda udělali či neudělali chybu.

Při rozhodování u stolu mozek spíše než náročné matematické operace používá sadu velice jednoduchých pravidel. Jen velice málo lidí si své rozhodnutí zdůvodňuje přesnými čísly jako např. „raisoval, na což existovala šance 23% a nyní mám jen 13% šanci na výhru potu na showdownu, dále existuje také 9% pravděpodobnost na to, že soupeř po mém re-raise složí, takže s pot odds 2,7:1 a implied odds 7:1 bych měl dorovnat.“

Uprostřed handy takto mozek (většinou) nefunguje. Místo toho pozoruje věci, které se u stolu dějí, vysvětluje si, co znamenají a snaží se těchto informací nějak využít k finálnímu rozhodnutí. Něco se děje v podvědomí, nicméně u dobrých hráčů se obvykle většina těchto procesů děje vědomě.

Opačná pravděpodobnost je přirozeným nástrojem

Jedním ze základních principů v tomto procesu je opačná pravděpodobnost. Jedná se o úplný základ teorie pravděpodobnosti, jde-li o zdůvodňování a rozhodování. Nyní se Vám tento koncept pokusíme vysvětlit, aniž bychom použili matematiku.

Pokud hráč na flopu raisuje – znamená to, že má silnou nebo slabou handu? Abychom našli správnou odpověď, podívejme se na věc opačným způsobem: Jak pravděpodobné je, že by raisoval, kdyby měl silnou kombinaci a jak pravděpodobné je, že by raisoval, kdyby měl slabou kombinaci?

Nemusíte použít žádná specifická čísla. Stačí, když si tyto dvě pravděpodobnosti vzájemně porovnáte (resp. Váš názor na ně). Pokud je pravděpodobnější to, že by daný hráč raisoval se silnou handou, pak jeho raise indikuje, že má silnou kombinaci.

Opět platí, že nemáme žádnou jistotu, nicméně tato analýza nás nasměruje. Přesně tak funguje opačná pravděpodobnost.

Nové faktory

Když soupeř raisoval, naklonil se směrem doprostřed stolu. Jak si jeho chování vysvětlíte? Opět – pojďme věci otočit naruby. Jak pravděpodobné je to, že se bude naklánět v situaci, kdy má silnou kombinaci a jak pravděpodobné je to, že se bude naklánět v situaci, kdy má slabou kombinaci?

Opět se nejedná o nějaký 100% zaručený signál. Daný hráč mohl mnohokrát udělat to samé například v situaci, kdy své karty skládal. Nicméně pořád si myslíte, že se slabou kombinací v ruce má tento soupeř tendenci se naopak opírat o opěradlo židle, takže si myslíte, že má spíše silnou kombinaci.

Také jste si všimli třeba toho, že trochu zvedl obočí. Ze začátku jste u něj toto gesto považovalo za znak slabosti, ale nyní už víte, že přesně to samé dělá kdykoliv, když se účastní handy.

Kdybychom věci znovu otočili naruby – bylo by pravděpodobnější, že zvedá obočí se silnou nebo se slabou handou? Odpovědí je, že pravděpodobnost je u obou druhů hand stejná. Porovnání pravděpodobností Vám tedy v tomto případě neposkytne žádné nové informace.

Pozorování a přizpůsobování se

Druhou částí našeho odvozeného uvažování je pohled na věci, kterých jsme si už byli vědomi před samotným pozorováním. V teorii se těmto věcem souhrnně říká „prvotní pravděpodobnost.“ Jedná se o parametr, který si budete přizpůsobovat po každém pozorování (vlivem nových informací, které při daném pozorování získáme).

Ve výše uvedených příkladech už při příchodu flopu na board máte přehled o situaci. Podle chování soupeřů před flopem jsme si již vytvořili názor ohledně pravděpodobné síly jejich hand (viz. popisek výše). Na flopu je tento názor Vaší prvotní pravděpodobností.

Pokud hráč v příkladech nahoře před flopem jen limpnul, existuje poměrně vysoká šance na to, že jeho kombinace není nijak zvlášť silná. Pokud raisoval či dokonce re-raisoval, je naopak pravděpodobné, že má silnou kombinaci.

I když provedete několik pozorování, které budou naznačovat to, že soupeř má silnou kombinaci, Vaše výsledné rozhodnutí stále závisí na prvotní pravděpodobnosti. Pokud jste si vlivem soupeřovy hry před flopem prakticky jistí tím, že je jeho handa je slabá, vysoká pravděpodobnost silné kombinace naznačovaná provedenými pozorováními nemusí být dostatečně přesvědčivá na to, abyste si skutečně řekli, že soupeř má silnou kombinaci a Vy byste tedy měli složit.

Pokud se ale naopak soupeř před flopem choval rovněž silně, nové závěry vyvozené z pozorování mohou z Vašeho názoru udělat prakticky jistotu, takže se rozhodnete složit.

Testování mnoha hypotéz

Samozřejmě, že v reálu se neptáme jen na to, jak silnou kombinaci soupeř má a jak dobrým hráčem je. V mysli nám vyvstává celá řada různých otázek: „Může mít eso?“, „Je možné, že mu pomohl river?“, „Vážně by dorovnal na flopu s inside straight draw?“

Na všechny tyto otázky můžeme nalézt odpovědi prostřednictvím procesu opačné pravděpodobnosti. Vzhledem k tomu, že pointa celého procesu je velice jednoduchá, můžeme během několika málo sekund získat odpovědi na různé otázky. Používání tohoto procesu navíc často probíhá i nevědomě.

Zahrnutí karetních pravděpodobností

Prvotní pravděpodobnost je často založena na karetních pravděpodobnostech. Řekněme, že na flop přišly karty 9-5-5 a Vy máte pocket 99. Vsadíte a soupeř jde rovnou all-in (součet jeho žetonů je oproti Vaší sázce o hodně vyšší). Samozřejmě, že v takové situace musíte mít obavy z toho, že soupeř drží pocket 55. Pokud má v čtveřici, půjde all-in pravděpodobněji, než kdyby měl například jen overpár.

Když ale zvážíte jeho dosavadní hru (na základě prvotní pravděpodobnosti), uvědomíte si, že šance na to, že by tento hráč držel pocket 55, je velice nízká.

Řekněme například, že raisoval z early pozice. V takovém případě u něj budete odhadovat range hand AA-99, AK a AQ. Pocket 55 se do takové „vznešené“ společnosti dostanou jen velice zřídka, nicméně pokud byste je i přes tuto skutečnost chtěli do range hand zahrnout, stále se jedná o jednu možnost z celkových 63. (Šest možností pro AA, KK, QQ, JJ, TT, žádná 99, 16 od AK-AQ a následně jedna možnost 55, jelikož dva outy už jsou na boardu).

Takže i když jeho all-in indikuje handu 55, Vaše prvotní pravděpodobnost říká „velice nepravděpodobné“ a Vy tak dojdete k závěru, že pravděpodobně držíte nejlepší kombinaci. Dokonce i čistý blaf je pravděpodobnější než 55 (nemluvě o tom, že může mít třeba handu jako 95 nebo nějaký overpár – tedy handy, které rovněž porážíte). Je také možné, že se jedná o semi-blaf.

Pokud máte pochybnosti o šancích své handy, měli byste si vypočítat pot odds a implied odds a také si uvědomit, na jakou range hand Vás odhaduje Váš soupeř. Opět platí, že čím více budete mít informací, tím přesnější Vaše rozhodnutí bude.

Shrnutí

Jak už jsme řekli výše, není to o číslech. Při hře mnoho hráčů nijak zvlášť nekalkuluje. Jen opravdu málo hráčů by mělo v situaci s all-inem před očima číslovku 63.

Nicméně určitě potřebujete získat nějaké ukazatele – informace, které Vám pomohou při rozhodování. Musíte zvážit, jak často mohou Vaši soupeři držet určitou kombinaci, zda jejich chování naznačuje tomu, že mají silnou kombinaci atd.

Pokud budete tento proces provádět aktivně (místo podvědomě), budete si lépe vědomi toho, na čem jsou Vaše rozhodnutí založena. Můžete tak včas objevit situace, kdy jste až doposud mysleli iracionálně a své chyby ještě napravit (či se jim alespoň vyvarovat do budoucna).