Související články:

Sdílejte:

Existuje oblast psychologie, která se věnuje provádění biografických analýz – nazývá se jak jinak, než psychobiografie.

Dnes si přečteme psychoanalýzu a stálici pokerového světa – Philu Iveymu. Než začneme, musíme se vyjasnit několik detailů – psycholog zde nehledá patologické rysy v životě jednotlivce a nejedná se o psychoanalytiku. Ať už Phil má nebo nemá patologické sklony, nás dnes bude zajímat něco úplně jiného.

Rozebereme si psychologické prvky, které mohou hrát v Philové životě a hře roli. Možná se tak dozvíme, co jej dělá tak jedinečným. A s trochou štěstí ještě pochytíme něco, co nám pomůže vylepšit naši vlastní hru.

Jedna z osobností pokerového světa se na adresu Phila Iveyho vyjádřila následně :

„Znám Phila, ale jen letmo. Potkali jsme se v Atlantic City, když byl ještě mladý kluk, který se ještě měl co učit. Představil se jako Jerome – jméno, pod kterým hrál do svých 21 let, od kterých již mohl hrát legálně. Několikrát jsme hráli u jednoho stolu, většinou na limit stolech s blindy $5/10 a $10/20, někdy jsme se taky setkali na místních turnajích. Byl OK.

Zpočátku se nezdálo, že by na něm (kromě ohromující schopnosti koncentrovat se) bylo něco zvláštního. Své mínění jsem změnil až poté, co jsem viděl souboj Phila proti mému kamarádu Borisovi v heads upu. Boris se s Philem potkal poprvé a jako mnoho dalších hráčů byl sveden na scestí Philovýma šlehajícíma očima, které doslova probodávají soupeře na druhé straně stolu. Boris prohrál. Phil za celou hru neřekl ani slovo, nikdy neztratil svou pozornost a soustředění na hru, promýšlel svá rozhodnutí a hrál jednoduše skvěle.

Brzy jsem získal další pohled na věc. Phil bydlel společně se svým kamarádem Neilem. Neil a já jsme spolu kdysi večeřeli a právě tehdy mi vyprávěl následující příběh :

„Jednou pozdě v noci za mnou Phil přišel a chtěl se bavit o pokeru. Řekl mi, že hrál nějaký malý turnaj. Na konci handy soupeř ukázal karty a i přesto, že Phil svoji handu minul, vyhrál by. V tom okamžiku si ale uvědomil, že ještě neukázal karty a nalevo od něj seděl kvalitní hráč, který jej už delší dobu důkladně sledoval. Řekl mi, že opravdu nechtěl, aby jeho soupeř věděl, jak hraje tento typ hand…a proto POLOŽIL.

Na to jsem se ho zeptal, zda mu něco není – položit vítěznou handu? Odpověděl, že je naprosto v pořádku. Jednoduše se mu to zdálo dlouhodobě dobré – kdyby karty ukázal, jeho soupeř by zjistil, jak hraje handy typu AK. Phil se tohoto banku vzdal kvůli příslibu budoucího, většího banku!“

To mě šokovalo – Phil přemýšlel o hře způsobem, který byl pro mě (a drtivou většinu dalších hráčů) neznámý. Pořád jsem si myslel, že se rozhodl špatně, ale to je irelevantní.“

Kromě schopnosti, přemýšlet o hře novými způsoby má Phil několik dalších osobnostních rysů, které mu ve hře poskytují výhodu.

1) Schopnost udržet si soustředění po dlouhou dobu

2) Pochopení hluboce statistické povahy hry

3) Pocit jistoty a důvěry ve vlastní schopnosti

Schopnost udržet si soustředění po dlouhou dobu

Tato schopnost mu umožňuje sedět u stolu hodiny a zároveň neukázat jakoukoli únavu či změkčení hry. Jeho kritici tvrdí, že tato schopnost vychází z faktu, že jej nic kromě pokeru nezajímá. Zda mají pravdu či ne, se dozvíme v průběhu dalších let. Nehledě na kritiky se ale jedná o velice prospěšnou schopnost.

Pochopení statistických faktorů

Jeden z důvodů, proč je Phil tak dobrý Limit hráč. Často jej můžeme vidět u Limit stolů s vysokými blindy. Limit stoly prověří Vaši trpělivost. Nehledáte velkou handu, se kterou soupeře rozdrtíte. Musíte zkoumat jakoukoli situaci a hledat alespoň malou výhodu, jelikož tyto výhody se časem statisticky hromadí a misky vah se nakloní na Vaši stranu.

Phil byl hráčem, který nejvíce „zatopil“ milionáři Andymu Bealovi v jeho heads-up výzvě pokerovým superhvězdám. Trvalo to dlouho, ale Ivey nakonec Beala rozdrtil = chápejte obral cca o 16 milionů.

Sebevědomí a důvěra

Těchto faktorů využívá k překonání náročných chvil. Může být opravdu těžké zaznamenat řadu špatných karet, štěstí soupeřů, bad beatů, minutých flopů nebo poražených flushí. Většina hráčů v takových momentech začne vyšilovat – jejich sebevědomí a důvěra ve vlastní schopnosti klesne. Phila se tento problém netýká. Má v sebe takovou důvěru, že vždy hraje s „virtuální“ jistotou, že nakonec skončí v plusu.