Související články:

Sdílejte:

Myslíte si, že o pokerové hvězdě Philu Laakovi už víte všechno? Phil Laak je jedním z nejvíce viditelných pokerových profesionálů, které nám přihrálo uplynulých deset let. Objevil se v pokerových show Poker After Dark i High Stakes Poker, s kamarádem Antonio Esfandiarim byl potom k vidění na plakátu k televiznímu filmu Knight Rider, pod nímž stál nápis „I Bet You“. Je těžké uvěřit, že o takto slavné osobnosti něco nevíte.

Přesto jste daleko od pravdy.

Zatímco někdo Phila Laaka zná jako partnera krásné Jennifer Tilly, nebo jako praštěného pobočníka Antonia Esfandiariho, Phil Laak je neuvěřitelně dobrý hráč a zajímavá osobnost v jednom. Osobní příběh Phila Laaka je potom o mnoho hlubší, než by se dalo očekávat – je prodchnutý mnoha zvraty a veselými historkami, o nichž jsme si s Philem důkladně popovídali. Jelikož byl rozhovor s Philem Laakem mnohem delší, než jsme původně očekávali, rozdělili jsme ho do více částí.

Vraťme se zpět v čase a zavzpomínejme na to, když jsi byl dealerem. Věděl jsi v té době, že poker byl stvořen právě pro tebe?

V té době jsem se pokerem nikdy nezabýval, snad vyjma televizní show s názvem  E! Hollywood Hold’Em. Show byla produkována Laurou Prepon z That 70s Show a její idea byla navštívit domovy slavných lidí a uspořádat tam pokerové hry. Těchto her se účastnili tři osobnosti a tři jejich přátelé.

Byla to fakt legrace, ale dělal jsem to bohužel jenom chvíli – celkem se natočilo pouze šest dílů. Vyjma této zkušenosti jsem nikdy nikde nepracoval jako oficiální dealer.

Kdy si se začal o poker zajímat?

V roce 1999 jsem byl v New Yorku na 41E 68 ulici v jednom klubu, kde jsem občas hrával vrhcáby. Byl tam chlápek, říkávali mu Chucky a ten poker trošku hrával. Snažil se mě přesvědčit, abych si s nimi taky někdy zahrál, ale já bych to nikdy neudělal – kdyby mi tedy jednoho dne neřekl: „Támhle stojí kulečníkový stůl…“.

Víte v roce 1999 jste za hodinu hry kulečníku museli zaplatit 14 dolarů, nehledě na to, že jste na hru museli čekat neskutečně dlouho. Proto jsem s ním šel a mezi tím co ostatních 30 kluků hrálo poker, zabýval jsem se poolem.

Takhle jsem to udělal několikrát po sobě, až jednou jsem konečně věnoval trošku pozornosti tomu, co se odehrává u stolů. A bylo to to nejlepší, co jsem kdy viděl. Seděla tam obrovská fishka – dokonce i já amatér jsem ji rozeznal – a všichni ostatní ji obehrávali. Zeptal jsem se Chuckyho, jak často hrají a zdali bych se příště nemohl přidat. Jeho odpověď byla: „Každý den, uvidíme tě rádi“.

O pokeru jsem do té doby nevěděla zhola nic. Ale rozhodl jsem se hrát, takže jsem si koupil knihu o pokeru a celou ji přečetl – na druhý den jsem se vrátil do klubu a poprvé si poker zahrál. Motivovaly mě hlavně peníze, ale po 20ti minutách hry jsem zjistil, že si to začínám užívat, že jsem se do pokeru zamiloval. A to je skvělé, protože bez ohledu na to, kolik peněz si pokerem můžu vydělat, pokud bych tuhle hru neměl skutečně rád, to co jsem dělal, by mi nevydrželo moc dlouho.