Související články:

Sdílejte:

Představme si následující scénář : V potu už je pěkná hromádka chipů a na board přišla poslední karta. 

První hráč, který checkoval a calloval celou handu, znova jen checkne. Hráč na buttonu, který byl aktivní následně řekne : „Ok, taky jen check. Pot už je dost velký“ a ukáže pocket QQ na boardu K♠Q♠ 6♦ 9♣ 2♦ = Jednoduchý scénář, který vůbec není neobvyklý.

Zapřemýšlejte se nad tím, jak často jste se stali svědky podobné události. Hráč s druhou nejlepší možnou handou pouze checkuje na riveru. Ano, check-callující soupeř mohl mít pocket KK (což je ale krajně nepravděpodobné). Šlo spíše o poznámku, kterou hráč vyslovil –„Pot už je dost velký“.

Ve skutečnosti se vůbec nejedná o jednoduchou situaci. Má co dočinění s finančními i psychologickými prvky, které působí na myšlení a rozhodování chlápka s pocket QQ a to do značné míry nevědomě. 

Jednoduchá finanční chyba nebo hluboký lidský paradox?

Je jasné, že nevsadit ve výše uvedené situaci je chyba, díky které zmenšíme náš zisk. Jedná se o jednu z nejčastějších a nejvíce nákladných chyb, které dobří hráči dělají. Pokud hráč v podobných situacích na riveru nesází, tak v dlouhodobém měřítku se z mírného plusu dostane na nulu nebo dokonce do mínusu.

Proč se tedy hráči dopouštějí této chyby? Proč se dobrovolně vzdají šance na větší zisk? Je to individuální vliv, jakým je hloupost? Nebo se jedná o důsledek nějakého hlubšího rysu lidského chování, nějakou tendenci, která nás nutí jednat neoptimálním způsobem?

Blíže k pravdě má druhá možnost. Existuje fascinující, paradoxní a překvapivě častý aspekt lidského chování, kterému říkáme efekt nejistoty. Tento efekt se vyskytuje v každé situaci, ve které člověk postrádá naprostou jistotu, takže prakticky všude.

Abychom získali lepší představu o tom, jak tento mechanismus funguje, opustíme na chvíli pokerový stůl a uvedeme si příklad z reálného světa.

Dostanete nabídku. Můžete si zakoupit buď :

a) Dárkový poukaz do obchodu v hodnotě $50.

b) Lístek do loterie, kde můžete vyhrát stejnou poukázku buď v hodnotě $50 nebo $100 (šance je 50:50)

Kolik byste byli ochotni za A nebo B zaplatit? Nedávná studie překvapivě zjistila, že skoro polovina dotázaných by byla schopna zaplatit za A více než za B! V dané situaci, kdy měli dotázaní poukázku v hodnotě $50 „v kapse“ se dobrovolně vzdali šance na vyšší zisk. Stejně jako v našem případě – kdyby nás soupeř dorovnal, vyhrajeme mnohem víc. Když foldne, vyhráli jsme i tak.

A tohle byl jen jeden bláznivý výsledek. Tento paradox se objevil v mnoha dalších studiích a za nejrůznějších okolností. Lidé jednoduše nejsou tak racionální bytosti, jak si myslí, nebo by chtěli být. Určitě není racionální, checknout po riveru s handou, která je takřka jistě nejlepší.

Emoční vs. Finanční cena

Nyní už víme, že lidé často dělají hloupá rozhodnutí. Další otázka zní : Proč? Proč jsou tak směšně iracionální? Důvod pramení z hluboce zakořeněné lidské vlastnosti : averze k riziku. V Situacích, které zahrnují riziko, nebo jakékoli prvky nejistoty, se cítíme nepříjemně. Z evolučního hlediska být opatrný v rizikových situacích výrazně zvyšuje pravděpodobnost přežití.

Pokud nevíte, co Váš „tam venku“ čeká, jste mnohem více opatrní a podezřívaví. Toto chování Váš ale občas připraví o zisky. V dávné minulosti byla tato vlastnost nadmíru užitečná, nicméně v moderním světě je někdy na škodu. Jedná se o paradox, při kterém devalvujeme náš materiální zisk, protože, díky možnému riziku, je tato situace psychicky daleko náročnější (nákladnější). 

Ve zkratce : Vsadit na riveru nás může emočně stát více, než získáme finančně.

Určitě si nyní někteří z Vás říkají, že byste nikdy neudělali něco tak stupidního, jako připravit se o možný zisk. Možná udělali, možná ne. V klidových situacích se člověk chová a myslí diametrálně odlišně, než v situacích krizových. Jen pro zajímavost : Výzkumy ukazují, že efekt nejistoty se nachází u více než 60% lidské populace.