Související články:

Sdílejte:

Jaké tahy budete provádět, a jak často, by mělo záviste na vašem osobním herním stylu. Každý styl má své výhody, a také své nevýhody. Nevýhodám se vyvarujte, a za odměnu budete profitovat. A pokud budete nevýhody přehlížet, tak budete trpět.

Tight styl a blafování

Tight hráči jsou perfektní adepti na občasný, a dobře načasovaný blaf. Jejich tight styl jim v dobré situaci vyhrajete pot, ikdyž nebudou mít vůbec nic. Pokud před nimi hraje loose hráč, tak ho mohou velice lehce blafnout. Tito hráči chodí do hry s čímkoli, a jakmile se jim postavíte na odpor, tak své karty zahodí. Mezi dobré situace patří například využití stlačené hry, kdy jako tight hráč poslední na řadě projevíte nesmírnou sílu, a vaši dva loose hráči své karty složí. Nikdo z nich nebude čekat, že byste šli do dvou hráčů třeba s A-10. Vždy si budou myslet, že máte esa nebo krále.

Klíčovou otázkou pro tight hráče je: „Jak často bych měl blafovat?“ Má rychlá odpověď by zde byla – průměrně jednou za hodinu. Samozřejmě, že zde nemluvím o velkých blafech, kde jste v all-inu. Ale o menších blafech, jako je například kradení blindů.

Není to sice mnoho, ale stačí to na to, abyste si pořád udrželi svoji image. Zbytek vaší hry musí být založen na vašem základním tight stylu, takže bude velice nepravděpodbné, že by se váš blaf dohrál až dokonce, a tím prozradil.

Hráči proti, kterým budete hrát, nemusí znát váš standardní styl, takže se musíte stolu přizpůsobit, a pozorně sledovat, co se děje. Zde je několik tipů pro tight hráče:

1. Pokud budete dostávat mnoho dobrých karet, tak pak hned neblafujte. Protože vaše velká aktivita vzbudí podezření, a váš následný blaf by mohl být dorovnán.

2. Naopak pokud nedostáváte dobré handy, tak máte velice dobrou pozici na blaf. Hráč, který nehrál 20 hand, a najednou dá raise, tak si limpeři a blindy budou myslet, že už mu něco došlo, a karty položí.

3. Neblafujte u loose stolu. Zde je velká šance, že budete dorovnáni. Ale protože také vaše value bety budou zaplaceny, tak není důvod blafovat.

4. U tight stolu blafujte častěji. Hráči zde budou čekat na dobré handy, a nebudou vám klást odpor s handami průměrnými. A pokud vás tedy někdo dorovná, tak pryč.

5. V online pokeru byste měli blafovat méně, než v live pokeru. Váš tight styl nemusí být zachycen hráči, kteří hrají 3 turnaje na jednou, a ještě jedním očkem sledují televizi.

Tight styl a slow-play

Slow-play není až tak efektivní taktika pro hráče, kteří hrají tight. Jakmile už se takovýto hráč dostane do hry, tak je zřejmé, že něco drží. Pasivní cally a ostatní indikátory slabosti vzbudí podezření.

Příklad

Situace: Počáteční fáze turnaje. Jste znám jako tight hráč, který většinou hraje jen dobré karty.

Vaše handa:v A♥-K♥

Akce: Z druhé pozice dáte open raise 3xBB. Tight hráč na sedmé pozici vás dorovná. Ostatní hráči dorovnají.

Flop: 9♥-8♠-2♦

Akce: Vy dáte c-bet o polovině potu. Váš soupeř opět call.

Turn: J♣

Otázka: Co byste měli udělat?

Odpověď: Check, a pokud vsadí, tak fold. Co by tak asi mohl tight hráč na jeho pozici držet? Pokud držel esa, kingy nebo qeeny, tak by dal před flopem raise. Kdyby držel pár nižší jak osmičky, tak by položil proti vaší sázce na flopu. Pokud by držel devítky nebo osmičky, tak má set, a je po vás. Pokud by měl desítky nebo jacky, tak jste také poraženi, a zbude vám 6 outs. Neexistuje tedy žádná nespárovaná handa, s kterou by dorovnal na flopu i po flopu. (Maximálně A-K.)

Protože mnoho dobrých hráčů si udělá takovouto analýzu, tak ví, že slow-play pro tight hráč nemá žádný smysl. Pokud dorovnal s osmičkami, a na flopu má trips, tak už nikoho nepřesvědčí, že nic nemá. Agresivní hráč by mohl dorovnat s J-10s, a teď mít straight draw, ale tight hráč, by toto nikdy neudělal.

Kdyby tedy byl první na řadě on, a vy mu dorovnali preflop raise, on pak dal na tomto flopu check, vy c-bet, a on dorovnal, tak už hrajete jen check-fold.

Super-agresivní styl a blafování

Super-agresivní styl je přesný opak tight stylu. Tento styl nepotřebuje blaf před flopem, protože je celý sám o blafu. Pokud hrajte suited konektory či J-9 z první pozice, tak vytvoříte tolik akce, kterou budete potřebovat. Standardně hrajete tedy mnoho hand, s kterými ostatní hráči pouze blafují.

Super-agresivní styl a slow-play

Slow-play je přirozený nástroj, jak super-agresivním hráčům vyhrát mnoho chipů. Tito hráči hrají mnoho potů, což má za následek, že mnoho potů netrefí. slow-play tedy vypadá jako normální hra, kdy opět netrefí flop s jeho nízkým párem, nebo třeba draw.

Vraťme se do předchozího příkladu, a předpokládejme, že místo tight hráče na pozici 7 sedí super-agresivní hráč. Po flopu si nemůžete být vůbec jisti tím, co drží, a tím co byste měli udělat. V tomto spočívá síla super-agresivního hráče, která kompensuje riskantní vlastnost tohoto stylu: Tento styl je velice těžké si osvojit, ale je také velice těžké proti němu hrát.

Spojení mezi blafem a slow-play

Existuje spojení mezi frekvencí vašeho hraní slow-play a úspěchem blafu. Čím více budete hrát slow-play, tím méně budou efektivní vaše blafy. Toto je jen částečný výsledek toho, jak vás budou vidět hráči u stolu. Pro ně budete hráč, co rád líčí pasti, a každý jeho tah musí být podezřelý. Hlavní důvod ale je, že neuděláte tolik value betů, které by pomohli dát věrohodnost vašim blafům. Toto je tedy logický rozbor těchto dvou tahů:

1. Aby vám vaši hráči věřili váš blaf, tak musí vidět, že dáváte value bety se silnýma handama.

2. Čím více budete hrát slow-play vaše silné handy, tím méně nastane (1).

3. Z toho tedy vyplývá, čím více budete hrát slow-play, tím méně vám budou soupeři věřit vaše blafy.

Pokud jste super-agresivní hráč, který má za úkol vyhrát velké poty s běžnýma handama, tak byste si s tímto neměli dělat moc starostí. Ale pokud jste spíše tight hráč, který dá občas blaf, tak se ujistěte, že vaše frekvence hraní slow-play nebí příliš vysoká.