Související články:

Sdílejte:

Štěstí hraje v pokeru významnou roli. Štěstí hraje v pokeru zanedbatelnou roli. 

Tyto dvě tvrzení si neodporují, zejména proto, že jsme si nespecifikovali časový rámec. Mluvíme-li o relativně krátkém časovém úseku, pak hraje štěstí významnou roli. Obecný konsensus mezi špičkovými profesionály a zkušenými amatéry říká, že 80-85% jejich výsledků v sessions kratších než 5-6 hodin má na svědomí štěstí.

Při větším časovém úseku, například herním týdnu (cca 35 až 45 hodin) u stejných hráčů štěstí ovlivní 30-40% jejich výsledků. Pokud výrazně časový rámec rozšíříme, například na herní rok (cca 2000 hodin), zjistíme, že štěstí ovlivnilo cca 5% výsledků. I toto číslo se mnoha lidem může zdát vysoké. Nicméně mnoho lidí (včetně řady profesionálů) očividně nechápe, co to ve skutečnosti znamená.

Vezměme si jako příklad známého pokerového hráče Phila Hellmutha. Ten se kromě svého pokerového umu proslavil také výrokem : „Kdyby neexistovalo štěstí, vyhrál bych každý turnaj“. Taky se umí pořádně naštvat když prohraje (videa najdete na YouTube). Phil tomuto výroku asi doopravdy věří, jelikož jeho ego má zhruba velikost Kansasu. Fascinující ale je, že kdyby byl jeho výrok pravdivý, nastal by konec Philova života pokerového profesionála.

Kdyby v pokeru neexistoval faktor štěstí, Philova předpověď by se vyplnila – vyhrál by každý turnaj. Následkem by nicméně bylo to, že poker jako hra by „zemřel“. Kdo by byl ochotný proti němu hrát, kdyby věděl, že se 100% jistotou prohraje? Jistě, asi by se našlo pár jedinců, jejichž ego má pro změnu velikost Montany, ale i tato „zásoba“ by po nějaké době došla. Žádný rozumný člověk by nezaplatil buy-in do hry, kde by Hellmuth hrál, protože hrát přinejlepším o druhé místo nemá smysl.

Ve skutečnosti hraje štěstí v pokeru ideální roli. Je jedním z faktorů, díky kterým se poker stal tak ohromně populárním. Kdyby hrálo štěstí menší roli, slabší hráči by prohráli příliš rychle. Měli by méně výherních sessions, díky čemuž by o poker ztratili zájem a jednoduše přestali hrát. Kdyby nebyli fishky a žraloci, hra by vůbec neměla pointu.

Pokud by štěstí hrálo větší roli, zmenšila by se šance zkušených hráčů na dlouhodobou výhernost. To by u této skupiny hráči snížilo motivaci a postupně by přestali hrát. Na druhou stranu, v tomto případě by bylo těžší zjistit, kdo je nebo není zkušený hráč. Abyste mohli určit, zda jste či nejste dobrým hráčem, potřebujete záznamy z alespoň 500-800 odehraných hodin. Rozhodně Vám nestačí odehrát deset 5-ti hodinových sessions.

Štěstí zajišťuje vyrovnanost hry. Představuje rozdíl mezi čistě dovednostní hrou a náhodným tažením karet. To je důvod, proč už se skoro vůbec nehraje 5-stud. V této variantě pokeru má element štěstí daleko menší význam, zkušení hráči tak snadno porazí ty slabší, kteří následně přestanou hrát.

Štěstí také hraje důležitou psychologickou roli. Poskytuje výmluvu. Slabší hráči ze své prohry viní smůly, v případě, že vyhrají, považují to za výsledek svých dovedností. Bez této jednoduché „racionalizace“ by fishky musely přiznat, že jsou opravdu fishky. Hrálo-li by štěstí menší roli, uvědomili by si tito hráči tuto skutečnost mnohem rychleji, než je tomu za současných podmínek.

Lidé s nízkým sebevědomím věří na štěstí – náhodné otočení karty. Ti s vyšším sebevědomím vidí štěstí jako „náhodou chybu“ v multifaktoriálním světě pokeru. Snaží se převzít osobní odpovědnost za svá rozhodnutí, odmítají štěstí přiznat dlouhodobou kauzální roli.

Štěstí má velký vliv hlavně při krátkých sessions – čím déle budete hrát, tím menší vliv na Vaši hru bude štěstí mít. Nedívejte se na štěstí jako na něco negativního. Bez tohoto elementu by poker nebyl tím, čím je.